Skupina XXVI Skupina XXVI
Skupina XXVI Skupina XXVI
  • Home
  • Autoři
  • Novinky
  • Dějiny
  • Pozvánky

Home

Svatava Antošová: Od nejvyšších postů až po pěšáky

Podrobnosti
By Svatava Antošová
Svatava Antošová
Kategorie: Svatava Antošová
17. prosinec 2018
Zobrazení: 28

Dvorakova obalkaCo způsobilo proměnu českého vysokého školství? V jakém kontextu se tato proměna odehrávala a jaká rizika s sebou nesla? A je jejím důsledkem nevratná devastace úrovně vzdělání a odklon vysokých škol od etického ukotvení? Odpovědi na tyto vážné a zneklidňující otázky přináší kniha Vladimíry Dvořákové a Jiřího Smrčky: Lesk a bída vzdělávání (Euromedia – Knižní klub, 2018) s podtitulem Vysoké školství jako zrcadlo české společnosti v časech volného trhu.

Když v roce 2006 vyšla v Rakousku kniha profesora vídeňské univerzity Konrada Paula Liessmanna: Theorie der Unbildung. Die Irrtümer der Wissensgesellschaft (o dva roky později v českém překladu Jany Zoubkové pod názvem Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění), stala se okamžitě bestsellerem a její autor byl o pár měsíců později vyznamenán titulem Vědec roku 2006. Bylo to trochu zvláštní. Evropská společnost, která se nechala převálcovat trhem a ekonomickými zájmy určitých skupin a bez odporu začala produkovat prostřednictvím svého školského systému lidi s „kapitalizovaným duchem“, ocenila člověka, který jí to vmetl do tváře. Tzv. demokratizace univerzit totiž podle Liessmanna není ničím jiným, než poskytnutím co největšímu počtu lidí získání potřebných návyků nutných pro uplatnění na trhu práce. O samotné vzdělání ve smyslu rozvoje ducha či osvojení si schopnosti kritického myšlení vůbec nejde. O něčem podobném ale psal už v roce 1959 německý filosof Theodor W. Adorno (1903-1969) ve svém textu Teorie polovzdělanosti, který se ovšem, jak z názvu vidno, spokojil s eufemismem „polovzdělanost“. Liessmann o téměř půlstoletí později na něj navázal, ale pro popis současného stavu, jenž od 50. let nesmírně vygradoval, musel použít mnohem tvrdší termín „nevzdělanost“. Strhl z nás tak masku společnosti vědění, za kterou se pokládáme. „Ve všem, co se dnes lidé musí a mohou naučit – a že toho není málo! -, chybí jejich vědění syntetizující síla. Je to tedy takové vědění, jaké má být – slepenina, které lze rychle dosáhnout, rychle si ji osvojit a snadno zase zapomenout,“ napsal tehdy Liessmann.

Číst dál: Svatava Antošová: Od nejvyšších postů až po pěšáky

Svatava Antošová: Ozvuk znělce

Podrobnosti
By Svatava Antošová
Svatava Antošová
Kategorie: Svatava Antošová
20. září 2018
Zobrazení: 28

 

Druhý cyklus básní na fotografie Romana Szpuka - původně byl publikován na webovém magazínu RAVT časopisu Tvar. Cyklus vznikal v průběhu roku 2017 a je věnován čtyřem básníkům (E. Juliš, T. Tranströmer, J. Kainar, P. Kabeš), kteří mi byli a stále jsou blízcí, a jednomu prozaikovi (A. Branald), jehož působení na Moldavě v Krušných horách (byl přednostou tamní železniční stanice) na sklonku 30. let minulého století jako by se dodnes každou návštěvou toho místa znovu zpřítomňovalo.

01Krkavci

KRKAVCI

(Emilu Julišovi)

Je to jako hrát skořápky

tři krkavci

jeden z nich v minulém životě

básník...

Ale který?

Ten uprostřed

nad úbočím Třístoličníku

jako by ještě včera kroužil

nad zamlklou Ranou

a přemítal o smyslu trojice

jejích vrcholů

Způsob letu i dráha

odpovídají jinému kraji

jiným zvykům

Ten úplně nalevo

ten

co letí nejvýš

možná vyhlíží ohyb řeky

za kterým to zná

Křídla napjatá očekáváním

pátrá v mlžném oparu

po zapomenuté skládací židli

vrostlé do břehu

O rybaření neví nic

ale bez Ohře si připadá ztracen

Ten vpravo

před pásem lhostejných Alp

na obzoru

mohl ještě před hodinou mířit

ke stejně lhostejným věžím

kostela sv. Mikuláše v Lounech

Sotva se k nim přiblížil

úder zvonu jej odhodil

o kus dál

Až sem

na jih

Jeden z nich

kdysi básník

uměl rozmlouvat se smrtí

jako by ji znal odjakživa

Od chvíle

kdy spolu odletěli za horizont

objevuje se tu a tam na obloze

a mává mi v ústrety

Číst dál: Svatava Antošová: Ozvuk znělce

Svatava Antošová: Přelet nad Čapím hnízdem

Podrobnosti
By Svatava Antošová
Svatava Antošová
Kategorie: Svatava Antošová
17. květen 2018
Zobrazení: 38

Několik vysvětlivek úvodem:

Sorokin = Vladimir Sorokin, současný ruský spisovatel, autor románových dystopií

Elfriede = Elfriede Jelineková, současná rakouská spisovatelka a dramatička

Michel = Michel Houellebecq, současný francouzský spisovatel

Letošní zima je dlouhá

Každý den

ještě než venku spustí sluneční alarm

stojíme přilepeni k oknům

a vyhlížíme Sorokina

Nechal se sem vysadit z helikoptéry

napsal tu svůj poslední román

nazval ho Cannibalia

a pak se vypařil

Na bránu přibil

jako kdysi Luther svá kázání

kus papíru se vzkazem:

Я вернусъ утром

Od té doby na něj čekáme

Někdy se nám zdá

že skrze drápance nočního mrazu

na studeném skle

vidíme míhat se v parku jeho stín

Lehkým krokem se přikrádá

k našemu pavilonu

Co chvíli zmizí za stromem

vykoukne

Znehybní

strnule sleduje terén

Zase se schová

vykoukne...

a najednou: hup!

Je nahoře ve větvích

a šplhá po nich do nebe

To pak vyskakujeme za ním

a chceme taky -

Chceme taky šplhat do nebe

nebe je přece pro všechny

Máme tam připravené čisté postele

a boha

který nás nikdy neopustí

Dáme zaživa své lebky

na misky

pro sibiřské šamany

Jen když se tam dostaneme

Číst dál: Svatava Antošová: Přelet nad Čapím hnízdem

Svatava Antošová: Zpětný chod

Podrobnosti
By Svatava Antošová
Svatava Antošová
Kategorie: Svatava Antošová
6. únor 2018
Zobrazení: 30

(Kahleberg, Německo, 2016-2017)

Muselo se rovně

jen rovně

jinam byl zákaz vstupu

Závodilo se o prvenství

na umělém sněhu

V umělých úsecích lesa

mezi dvěma zeměmi

V umělé mlze

Skrze ni nebylo vidět

jak strusky staré krve

žilkují trať

Ani jak z oblohy

z toho přetékajícího sudu

plněného po staletí dehtem

odkapávají roztavené duše

Rovně

pořád rovně

znělo z navigace

Minout biatlon arénu

světelný billboard s portrétem

nejmocnější ženy Evropy

(jak dlouho ještě?)

Minout její stříbrolesklý pohled

připomínající nevytěžené lithium

pod povrchem

Vytěžíme ho chemickou cestou

říkalo jedno oko

A druhé na to: Genau…

Číst dál: Svatava Antošová: Zpětný chod

Strana 4 z 29

  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10

Kdož mají login

Zobrazit
  • Zapomenuté jméno?
  • Zapomenuté heslo?

Hledání

Novinky

  • Profesní fórum na světě knihy 2023
  • Z ročenky Staré milenky na 2017
  • Mu (soukromý tisk Roberta Jandy)
  • Zajímají mě jenom nezvyklá slovní spojení aneb nebylo od nás daleko boží království
  • Slunce nad mraky, bubny, boží zloděj aneb Příchovice po osmnácté

Nejčtenější

  • Zajímají mě jenom nezvyklá slovní spojení aneb nebylo od nás daleko boží království
  • Profesní fórum na světě knihy 2023
  • Žužu parta je tu hned !!!!
  • Iveta Pokorná: Básně 1989-1994
  • Karel J. Beneš: Skrytý protektorát, obávaný čip a Orbis Tertius

Podpořme jednotně Ukrajinu!

https://www.web4ukraine.org

STOP Russian military aggression against Ukraine!

Nesouhlasíme s agresí Ruské federace vůči Ukrajině

  • Vlastiskav Kalina

      Výkon     Odměna za naši dobře vykonanou práci   Hroutíme se jako trosky, ale nechodíme bosky.

Text pro okamžik

Z ročenky Staré milenky na 2017

BÁSNÍK JE NA POČÁTKU POTRAVNÍHO ŘETĚZCE, STARÁ MILENKA NA JEHO KONCI…


Smyslem první Ročenky v roce 1998 bylo napsat hezkou péefku a informovat přátele a hlavně nepřátele o vědeckých pekuliaritách Vědeckého studia. Upozornit, že zde na serveru Severu existuje skupina lidí, která mu může být velice blízká. Nyní nám – asi poprvé – dochází, že od té doby uplynulo osmnáct let. Hoď kamenem, kdo jsi bez umění! říkáme. Símurgh, král ptáků, přeletěl Údolí závrati a začal se bát létat. Obivan Kenobi na planetě Opic lepí pytlíky a nechce být nebezpečný, ale umí zabít ve čtverci tři na tři. Kouzelnickej pohled na život je škodlivej, napíše na konci života Rowlingová, – nás ostatní čeká bitva, v níž i vdovy přijdou o své muže. „Básníci jsou čistí, milí, / překvapí vás svojí pílí.“(Jen více básní o básnících!)

Patrik Linhart

  1. Jste zde:  
  2. Titulní stránka