Na soutoku Rokytky s Vltavou v Libni stojí, dnes již opravená budova tzv. Velkého mlýna dříve zvaný Löwitův mlýn. Mlýnské rameno, které obtékalo židovskou Libeň, bylo při této úpravě bylo vysušeno a mlýn byl zrušen.  V roce 1883 koupil mlýn Jáchym Löwit, který jej přestavěl na pekárnu. Tím se mlýn stal důležitým zdrojem obživy pro místní obyvatele, včetně židovské komunity.

Přávě ve zrekonstruovaných prostorách bývalého mlýna proběhla projekce dokumentu o dnech pražského povstání v kvštnu 1845 Němci měli tanky, Češi barikády v režii Olivera Maliny Morgenstrna. Při té příléžitosti proběhla výstava artefaktů spojených s povstáním, kde vedle použivaných zbraní vévodila nejúčinější, známá pencéřová pěst. Projekce se zůčastnili pamětníci a potomci této významné historické události. Přednášku o situaci před povstáním měl Michal Švarc, vystavené dobových zbraní obsluhoval a film uvedla Radana Šatánková spolu s režisérem a svým synem. V závěrečné diskusi vastoupili pamětníci Pražského povstání: Miroslav Čvančara a Jiří Chadima. Připoměli téměř v naší zemi málo připomínané postavy: Karel Kutlvašr, (za okupace byl členem odbojové organizace Obrana národa, člen velitelství Velké Prahy Bartoš),  Jaromír Nechanský (od 9. května 1945 byl pověřen organizováním likvidační skupiny při MNO) a Zdeněk Mančal, který nastartoval povstání výzou v rozhlse „je sechs hodin.“

S uvedenými protagonisty povstání se následující komunistický režim vyrovnal posvém, pod taktovkou sovětského vítězného impréria. Karel Kutlvašr zemřel odstarněn do zapomenutí, Zdeněk Mančal, bývalý hlasatel Československého rozhlasu, popisoval později život ve věznici a výslechové metody příslušníků státní bezpečnost (StB),  pracoval po návratu z výkonu trestu jako betonář. Další osobnost povstání, Jaromír Nechanský, byl dne 22. dubna 1950 uznán vinným zločinem velezrady a vyzvědačství a za to byl odsouzen k trestu smrti. Senát sice zohlednil jeho činnost během druhé světové války a práci pro 5. oddělení, ale to nijak nepomohlo. Proces navíc doprovázela propagandistická kampaň, ve které byly Nechanského aktivity spojovány s "agresivní" politikou USA a dokonce i s nacisty. Potomek Jaroslava Nechanského v diskusi připomněl, že intriky pozůstalých po bývalém režimu oddalovali zmínky o Nechanském a až po mnoha letech po sametové revoluci, byla tato osobnost uvedena do veřejného povědomí. Dne 8. května 2025 byl in memoriam vyznamenán Křížem obrany.

Je dobré si osudy padlých z povstání připomenout i v tomto širším kontextu. A zásluhou dokumentu Olivera Maliny Morgensterna o Květnovém povstání si tuto historickou událost připomenout. Díky mimo jiné i podpoře spolku Krasomil.

Česká televize uvede dokument na ČT2 16.10. po 22. hodině.