Domů

Pozoruj dlouho
cokoliv je na světě
spatříš sám sebe

S lítostí oznamujeme, že v neděli 21. dubna 2019 na Boží hod velikonoční zemřel ve věku nedožitých 73 let básník a autor sbírek haiku Petr Petříček. Narodil se 20. listopadu 1946 v severočeském Litvínově, od svých šesti měsíců života bydlel v Teplicích, kde měl trvalé bydliště až do 27 let, kdy odešel do Prahy. Absolvoval Filozofickou fakultu UK v Praze, poté vystřídal řadu zaměstnání - např. vedoucí zahradnictví, provozní chemik, inspektor chmelařství, vychovatel, externí učitel, dělník ve skladu, uklízeč, sociální pracovník v domově důchodců, redaktor týdeníku Astro, měsíčníku Sirius, parlamentní zpravodaj deníku Práce, šéfredaktor měsíčníku Vital aj. Verše publikoval ve sbornících (Střípky, Almanach českých básníků), v různých časopisech, v Českém rozhlase či divadle Rubín. Vyšly mu tři knížky o léčitelích, břišním tanci a čínské věštbě I-´ting a je autorem textové části obrazové publikace Křivoklátsko fotografa Luďka Švorce. Získal ocenění v patnácti celostátních soutěžích poezie, v roce 2016 získal cenu města Hořovice za přínos kultuře.  Básně vydal ve sbírkách: Zpráva Ikarovi (Krigl, 2011), tři sbírky haiku Květ včelou dotýkaný (DharmaGaia, 2013), Na vlnách netu (Krigl, 2013) - za ni obdržel Mobelovu cenu (nejlepší sbírka roku pod záštitou Obce spisovatelů – viz zde: https://www.obecspisovatelu.cz/news/mobelovu-cenu-za-nejlepsi-basnickou-sbirku-v-roce-2013-obdrzel-za-dilo-na-vlnach-netu-petr-petricek/ ) a Dvanáct měsíců (DharmaGaia, 2017).

 Před necelým rokem poskytl své básně i nám na tento web – zde:

https://www.xxvi.cz/index.php/autori/81-petr-petricek/164-petr-petricek-zrcadleni-stebel

 foto: archiv Skupiny XXVI

Dne 10. dubna 2019 byl básník, meteorolog a zakladatel Skupiny XXVI Roman Szpuk hostem v pořadu Lucie Výborné na Radiožurnálu.

Zde link: https://www.youtube.com/watch?v=nW27SsoN-pU

Poznámka redaktora stránek xxvi:

Na úvod článku zarámujme text pt MZ citátem vzatým od slavného fyzika Richarda Feynmanna, kterak se vyjadřuje k pojmu synchronicita*, který redaktor vnímá jako rámující Mnoháčkův článek:

„Magické číslo, ke kterému jsme došli a kterému nerozumíme. Můžeme říci, že ho napsala „Boží ruka“ a že „nevíme, jak vedl svou tužku“. Víme, jaké experimentální tanečky musíme absolvovat, abychom to číslo s velkou přesností naměřili, ale nevíme, k jakému tanci přinutit své počítače, aby toto číslo vyplivly, aniž bychom ho nějak nepozorovaně sami do výpočtu vložili!“

(KJB)

Filipíny a Česká republika mají podobné vlajky. 

Roku 1887 přijel do Litoměřic José Rizal. (mimo jiné Litoměřice jsou rodným městem Mnoháčka Zgublačenka). 

https://cs.wikipedia.org/wiki/José_Rizal

Povšimněme si souvislostí mezi osmičkami, devítkami a měsíčními úplňky 2018 a 2019. 

Zatímco rok 2018 vešel do historie jako rok s deseti devítkovými úplňky, rok 2019 je ve znamení osmi osmičkových úplňků ohraničených dvěma devítkovými.

Rok 2018

31.03.2018=(9)

30.04.2018=(9)

29.05.2018=(9)

28.06.2018=(9)

27.07.2018=(9)

26.08.2018=(9)

25.09.2018=(9)

24.10.2018=(9)

23.11.2018=(9)

22.12.2018=(9)

Rok 2019

21.03.2019=(9)

19.04.2019=(8)

18.05.2019=(8)

17.06.2019=(8)

16.07.2019=(8)

15.08.2019=(8)

14.09.2019=(8)

13.10.2019=(8)

12.11.2019=(8)

12.12.2019=(9) ("sedmnáctiletý" Mnoháček Zgublačenko se dožívá 50 let věku: *12.12.1969)

Filipíny 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Filipíny

Součástí znaku Filipín je 8 paprsků

Telefonní předvolba Filipín je +63 (6+3=9)

Filipíny tvoří 7641 (9) ostrovů

Poloha Filipín je 12° (3) s.š., 123° (6) v.d. (3+6=9)

Filipínské velvyslanectví je na Senovážném náměstí 8, Praha

Pavel Hlušička, 776 591 526, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

* Synchronicita (z řec. synchronos, současný) je pojem, který zavedl švýcarský psychiatr C. G. Jung jako označení pro příčinně nevysvětlitelné (akauzální) setkání dvou nebo více událostí v čase, které na úrovni prožívání člověka získávají význam.

(wikisofia.cz)

Větu otištěnou v titulku pronesl beatnický básník Allen Ginsberg v roce 1990 při setkání s představiteli české „druhé kultury“, kteří přiletěli do New Yorku na akademickou konferenci věnovanou československé literatuře a kultuře. A tahle věta také svým způsobem uvozuje knihu Františka Stárka Čuňase a Martina Valenty Podzemní symfonie Plastic People (Argo / Ústav pro studium totalitních režimů, 2018). S použitím všech dostupných archivních materiálů v ní autoři podrobně mapují příběh undergroundové kapely, která svou hudbou a texty, ale i svými politickými postoji významně ovlivnila nejen své vrstevníky, ale ještě několik dalších generací.

Ten příběh začal v šedesátých letech 20. století, kdy se shodou okolností objevil na scéně Allen Ginsberg také. Ano, to je ta známá příhoda s králem studentského majálesu. Psal se rok 1965 a ty, kteří se majálesu zúčastnili, dostal americký básník svými buddhistickými mantrami do takového transu, že skandovali hesla typu: „Zdravíme VB a neveřejnou taky“ nebo „Brávo, brávo, co tomu řekne zítra Rudé právo“. Inu, řeklo, a VB jakbysmet, což pro Ginsberga nakonec znamenalo vyhoštění z Československa.

Beatnici, Timothy Leary, Ed Sanders a kapela The Fugs, psychedelie - to byly hlavní vlivy, které do sebe nasáli ti, kdož koncem září 1968 založili kapelu The Plastic People of the Universe (dále jen PPU). Ačkoliv její vznik nijak nesouvisel se srpnovými událostmi téhož roku, jak zdůrazňují Stárek s Valentou, v dalším období se už skupina nemohla společensko-politickým reáliím své doby vyhnout. Mám tím na mysli především její provázanost s disentem a později s Chartou 77. Zcela určující pro směřování PPU pak byla péče Ivana M. Jirouse, který kapelu včas vydrápl hudebnímu prorežimnímu byznysu, což ovšem znamenalo ztrátu možnosti oficiálně vystupovat. To nastalo s nástupem normalizace v sedmdesátých letech. PPU začali hrát po různých barácích, stodolách a statcích, kam se sjíždělo publikum, které se také odmítalo adaptovat na husákovské poměry a vyhledávalo svobodnější umělecké vyjádření, než předváděl mocí posvěcený mainstream.

Za jakoukoliv cenu

Z období před rokem 1976, v němž došlo k procesu se členy PPU, vyčnívají dvě události zcela zásadního významu. Jednak to byla Jirousova Zpráva o třetím českém hudebním obrození, v níž kromě jiného napsal: „Z undergroundu mytologického se stal underground ve smyslu kulturně sociologickém, tak jak byl zamýšlen a proklamován na počátku šedesátých let Sandersem, Ginsbergem, Wuttalem, Learym a mnoha jinými pionýry tohoto hnutí.“ A pak to také bylo osobní setkání Jirouse s Václavem Havlem, které sice bylo v undergroundu přijímáno rozporuplně, ale znamenalo jak pro svět druhé kultury, tak pro svět literární elity vyhnané ze Svazu československých spisovatelů vzájemné obohacení. Do té doby obě komunity působily paralelně vedle sebe a příliš si nedůvěřovaly. Když pak v březnu 1976 došlo k zatýkání členů PPU a jejich příznivců, byli intelektuálové kolem Václava Havla jediní, kdo se obviněných veřejně zastal. Že pokračováním této podpory pak byl i vznik Charty 77 snad netřeba dodávat.

(Ukázky z knihy  Boží ZOO, vydané Královéhradeckou diecézí Církve československé husitské v roce 2018)

Beránek

Na procházce v ZOO

potkal jsem beránka

beránka bílého

proti mně vážně šel

Zvířátka volala na něho

Dobrý den pane ředitel!

Také jsem ho pozdravil

Odpověděl

usmál se

se mnou se zastavil

Udělal si pro mne chvíli

beránek bílý

Velryba

Viděl jsem v pohybu

velikou velrybu

Plula tryskem

pozdravila mě vodotryskem

Chytrá velryba

velrybářů se vyhýbá

Mořem pluje

velrybáka miluje

s ním se pod hvězdami líbá

Velrybátko na vlnách kolíbá

do nebe se dívá

zpívá

Krtek

Staví krtek - krteček

staví kopec - kopeček

pod ním domek - domeček

Až domek postaví

pěkně to oslaví

Připije zahrádkáři na zdraví

a hned začne stavět další kopec

kopeček

Krtek slepý je

pod zemí žije

Slepý je

a přece vidí

Má rád Boha

má rád lidi

když zahrádkář zakleje

tak mu krtek Boží pokoj popřeje

Až bude krtek krtčí dědeček

až postaví poslední kopec - kopeček

pak přijde smrtka - smrtečka

pro starého krtka - krtčího dědečka

Neplačte dlouho

nebude to tečka

Krtek je borec

krtek i smrt přečká

Půjde do krtčího nebe - nebíčka