Titulní fotografie Zdenka Pavelky je z loňského října, z cesty z Velkých Žernosek přes Radobýl do Litoměřic, která byla součástí jím organizovaného „putování na pokračování“. Poutnický spolek vznikl na konci covidové pandemie v pražském Liberálu a postupně se volně obměňoval. V dřevních dobách k němu patřili např. v Božena Správcová, Michal Škrabal, Václav Kahuda, Pepa Straka, Lukáš Zádrapa a Zdenko. Jak se dohodl první výlet, přibližuje Božena: "Vzpomněla jsem si na veselou historku, jak jsem kdysi s turistickým oddílem šla na Křivoklát a nenašli jsme ho. Zdenko se hned nabídl, že vymyslí trasu tak, abychom Křivoklát našli a vymyslel i systém návaznosti. Ale vlastně i volnosti - aby se nikdo necítil moc organizovanej a když má čas a chuť, prostě jenom nastoupil do určitého vlaku nebo autobusu."  Výletů se uskutečnilo celkem třináct a praktikovalo se to tak, že následující výlet začínal vždy tam, kde ten předchozí skončil. A tak se došlo z Křivoklátu, respektive z Kamenných Žehrovic až do Ploskovic. Postupně se přidala Renata Bulvová, Martin Vlček z revue Pandora, výtvarník Tomáš Holub a Ivana Myšková, která s výše zmíněným "spolkem" putovala právě přes Radobýl. Pro ni to byl výlet první, pro Zdenka předposlední… Já jsem se účastnila výletu pod Zdenkovým vedením poprvé a naposledy loni v červnu, kdy se šlo z Lovosic přes Lovoš, odtud dolů do Malých Žernosek a přívozem přes řeku do Žernosek Velkých, kde se v přístavní hospůdce končilo. "Letošní červnové termíny jsme vymysleli ještě se Zdenkem, když jsem ho na konci března přepadla na jeho stánku na Bookfestu v pražském Kampusu, štvalo mě, že se z Ploskovic pořád nějak nemůžeme hnout," pokračuje Božena. "Tehdy jsem ho vlastně viděla naposled a netušila vůbec nic. Pak už mi jenom telefonoval, že se nebude moci zúčastnit, že má zdravotní problém. Nevěděla jsem, že s námi nepůjde už vůbec nikdy -  a tak jsem si řekla, že když už s těmi termíny někteří poutníci počítají, uděláme si zatím dva výlety někam jinam, než se Zdenko uzdraví. Trasu prvního jsem hodila na Pepu Straku, na druhý jsem vymyslela Bělou pod Bezdězem, protože jsem chtěla vidět Tomášovu výstavu a jindy bych se tam nedostala."

Na nádraží stanice Bezděz, kde máme sraz,  jsem o víc jak půlhodiny dřív než Pražáci a krmím zrzavého kocoura, který se hladově přilísal. Krátce před příjezdem vlaku od Prahy se objevuje Tomáš s Eliškou a psem, sotva vlak přijede, vyrojí se z prvního vagónu očekávaná squadra: Renata, Božena, Pepa, Michal a Martin. Vyrážíme směr Valdštejnsko. To je místo s bývalým loveckým zámečkem z 18. století, který nechal vystavět rod Valdštejnů, a sochami dvou granátníků z téže doby. Dnes klidné a prosluněné místo s turistickým odpočívadlem, které po svém příchodu využijeme. A jak je na těchto literárních toulkách zvykem, nahlas čteme – tentokrát ze sbírky Petra Hrbáče: Pažitkový oheň, kterou vytahuje z batohu Božena. (Nemáme zvukový záznam, ale jeho básně si můžete přečíst zde: https://www.xxvi.cz/index.php/autori/petr-hrbac/petr-hrbac-pazitkovy-ohen )

Pokračujeme dál směr Bělá, cestou nacházím svou první letošní houbu – hřib modrák. Je bytelný a zdravý, předávám ho Boženě, která o houbách sní celou cestu, ale jediné co se nám daří sbírat, jsou sice šťavnaté, ale ještě dost kyselé borůvky. Tomáš nás vede k Březinské studánce, která je téměř vyschlá, ale přece jen z ní stále teče úzký proužek vody, takže se můžeme napít. Božena si vyžádá nůž a posvátně čistí houbu. Renata nazve naši zastávku u studánky „posezením u spáleného ohně“ – to když si všimne zčernalého ohniště. Já zatím prozkoumávám nedaleký přístřešek, kde je jednak velký bordel a plné pytle odpadků, a druhák vybavení ke kempování: bodce na opékání buřtů, několik kelímků hořčice, pár krabiček zápalek, nezbytný nůž. Taky na stromě svatý obrázek…

Opouštíme "spálený oheň" a stoupáme z dolíku studánky vzhůru, pak zase klesáme hustým porostem, protáhneme se myší dírou pod tratí a hle! Na její zdi se skvěje umělecké dílo - Tomáš se u něj nechává hrdě vyfotit. Když se vymaníme z temnoty lesa, otevře se před námi nádherný pohled na věže Bělé a samozřejmě na Bezděz. Ve stínu pod stromem u cesty sedí pán a Renatě to nedá, aby si z něj trochu nevystřelila: „Dobrý den, prosím vás, nevíte, jak se jmenuje ten hrad na obzoru?“ Pán: „No přece Bezděz.“ Renata: „To je Bezděz?! Ach, opravdu?“ Pán: „Opravdu, jste přece v Bělé pod Bezdězem.“ Renata: "No jo, to mi nedošlo..." Asi to Renatě sežral i s navijákem. V Bělé jdeme nejdřív k soše K. H. Máchy a skoro přesně na den se trefíme do výročí. Socha tu byla odhalena 24.-25. června 1939 čili před 86 lety a je nejvhodnějším místem pro to, abychom jejím prostřednictvím vyslali pozdravy vzhůru k nebi Zdenkovi a Kahudovi. Naplňujeme tak slova Boženy, která už v mailové korespondenci před výletem psala: „Zdenko a Václav Kahuda s Lojzou (pes) jdou samozřejmě s námi, o tom žádná.“ Po krátké pietě navštěvujeme na zdejším zámku Tomášovu výstavu obrazů a šperků nazvanou Od kořenů k nebesům. Renata je unešena Tomášovými šperky, já si promítám do obrazu ZROZENÍ LESA nějakou svou dosud nenapsanou báseň a o kus dál mě fascinuje název jiného obrazu - VMANUTÍ. Klobouk dolů, Tomáši! A info pro případné zájemce – výstava potrvá až do 31. července.

A pak už jen nezbytné hospůdky před odjezdem. Já s Michalem na chvíli prchneme do zdejší legendární Lidové jídelny na pořádný oběd půl hodiny před zavíračkou, ostatní zatím degustují v kavárně Stará pošta na náměstí. Když se za nimi vrátíme, vymýšlí se už další výlet někdy na podzim. Božena horuje pro pokračování ve Zdenkově metodě – čili vyrazit z Ploskovic, kde se naposledy končilo. Shodneme se na termínu 3. října a Tomáš se nabídne, že vymyslí trasu. Tak uvidíme, co se po létě urodí.

P. S. A zde malý seznam míst, z nichž a do nichž se putovalo (kurzívou ty, které byly mimo systém návaznosti):

17. 12. 2021 - Kamenné Žehrovice - Křivoklát 
8. 2. 2022 - Křivoklát - Lužná 
29. 4. 2022 - Lužná - Mutějovice 
28. 9. 2022 - Mutějovice - Sádek 
21. 10. 2022 - Sádek - Žatec 
14.-16. 4. 2023 Norimberk
2. 6. 2023 Žatec - Postoloprty
15. 9. 2023 Postoloprty - Louny 
8. 3. 2024 Louny - Peruc
19. 4. 2024 Peruc - Libochovice 
3. 5. 2024 Libochovice - Lovosice 
21. 6. 2024 Lovosice - Velké Žernoseky 
4. 10. 2024 Velké Žernoseky - Litoměřice 
22. 11. 2024 Litoměřice - Ploskovice
6. 6. 2025 Drábské Světničky 
20. 6. 2023 Bělá pod Bezdězem