Home
Německá meteostanice v Kanadě
- Podrobnosti
- By Pavel Kukal
- Kategorie: Pavel Kukal
- Zobrazení: 104
Meteorologie byla mým zájmem prakticky od dětství, a tento zájem se zvýšil seznámením s Romanem Szpukem, který pracuje jako pozorovatel počasí na Churáňově na Šumavě. Článek jsem původně psal pro časopis 2. světová válka a je dle mého zajímavý i z hlediska vývoje techniky - přiznám se, že jsem dříve neměl ani tušení, že se už v té době dala postavit funkční stanice pro automatická měření a vysílání.
Co dokázalo udělat počasí ve válečných plánech, by vydalo na pořádnou knihu. Jak si nepřipomenout „božský vítr“, který zničil ve 13.století invazní flotilu mongolských nájezdníků, když už si brousili zuby na Japonsko, nebo španělskou Armadu, jež podlehla rafinovanému způsobu vedení boje anglickými námořníky a nepřízni nevyzpytatelného oceánského počasí? Jak by naplánoval své poslední velké tažení Napoleon, kdyby měl lepší přehled o ruském podnebí (jakkoli se dnes soudí, že jeho armáda byla v době příchodu mrazů už pořádně narušená dlouhotrvajícím vyčerpáním, špatným zásobováním a nemocemi včetně pohlavních)? To vše jsou pouze úvahy. Devatenácté století přineslo zkoumání počasí na vědecké bázi a nedlouho poté zapřáhli novou vědu do svých služeb i vojáci. Začalo to být zřejmé už za první, ale ještě více za druhé světové války, kdy zprávy o počasí tvořily dosti značnou část zpráv, předávaných špionážními sítěmi, neboť běžné komunikační kanály přestaly fungovat.
V nacistickém Německu měla počasí pod palcem tzv. říšská povětrnostní služba (Reichswetterdienst), která zastřešovala činnost všech meteorologů, ať již patřili k pozemní armádě, námořnictvu, letectvu či k civilním složkám. Zvláště pro letce a námořníky byly zprávy o počasí mimořádně důležité. Když válka překročila hranice evropského kontinentu, vyvstala nutnost získávat hlášení z rozličných míst, často i velmi vzdálených a obtížně přístupných. Jen na jejich základech bylo možné sestavit synoptické mapy a předpovídat vývoj povětrnosti.
Je potřeba, chaso spisovatelská, udělat pápá...?
- Podrobnosti
- By kjbenes
- Kategorie: Karel J. Beneš
- Zobrazení: 109
...
Neuronové sítě už umí napsat povídku, s nápadem přišli Češi
https://www.mujrozhlas.cz/budoucnost-r/alois-jirasek-elon-musk-v-jednom-neuronove-site-uz-umi-napsat-povidku-s-napadem-prisli
...Ale náš poetický SWARM (dav, zástup, houf lidí, sebranka ap.) s tímto faktem nakládá po svém. Hleďte na naše kolektivní výtvory vzešlé z Básnických her:
MILAN KORÁL (16. 5. 1956 – 4. 12. 2022)
- Podrobnosti
- By kjbenes
- Kategorie: Noviny
- Zobrazení: 99
VÁNOČNÍ ÚSMĚV
ze sbírky Barabas (Protis, 2005)
I.
Ještě jsem se neprobudil
ještě pořád spím a sním
sněhovými vločkami zasypaný sen
ve kterém sám sebe vidím
jak z okna paneláku vítám ráno
jak snídám meltu s kousky chleba
jak v prosinci kráčím do školy
jak se ztrácím v závějích
jak hledím mamince do tváře
abych se ohřál u vánočního úsměvu
který z ní pod betlémskou hvězdou
navždy učinil nejkrásnější z žen
II.
Ještě pořád slyším zvonky
ty tóny Nejsvětějšího Zrození
jak proteplují chlév i chrám
sídliště i zapadlou vesnici
kdesi daleko pod vysokou horou
na kterou už asi nevystoupám
i když stále silněji toužím
zavřít za sebou dveře a jít
vrátit se skrze zrcadlo do dětství
vrátit se k Josefu Ladovi
a nad jeho zimními obrázky
usmířen bílou poetikou usínat
Zápisky z psychiatrie
- Podrobnosti
- By Roman Szpuk
- Kategorie: Roman Szpuk
- Zobrazení: 94
Objevuju další okolí, došel jsem až na vrch Jarník, kde je volně přístupná rozhledna. Otevírá se z ní kruhový rozhled, určitě to místo stojí za návštěvu stejně jako lesní hřbitov s rododendrony cestou z Písku k bývalé psychiatrické léčebně U Honzíčka. Rytmicky tu plyne den za dnem, zvolna se lidé probírají k nové naději, ale mnozí odcházejí po čtyřech, po pěti měsících do světa v hrozném stavu, rozechvění, plní nejistoty. Některé venku čekají partneři, zdánlivě je vše v pořádku, mají kde bydlet a přece je svírají děsivé úzkosti. Jiní nemají kam jít, jedna žena odtud nastupovala rovnou do vězení, když zmlátila sokyni, která jí přebrala manžela. Jiná žena seděla v noci na chodbě nešťastná, že nemá po ruce krev kočky, aby ji mohla obětovat ďáblovi v sobě. Je tu i světloplachý pacient, který chodí po chodbách s dvojitými slunečními brýlemi, zatahujeme pro něj v jídelně ráno co ráno žaluzie. Jsou tu ženy po znásilnění s traumaty, v dětství týraní pacienti, kteří se sebepoškozují, s rozstříhanými žilami, plní jizev. Mnozí touží po smrti a dovedli je sem ti, kterým na jejich životě ještě záleží. Jako všude v podobném prostředí se kumulují dramatické lidské osudy plné utrpení. Ale už je nezapisuju.
Napsal jsem pár dílek, které zdánlivě souvisejí i nesouvisejí s prostředím, v němž jsem se opravdu nedobrovolně nyní ocitl.
Písecká psychiatrie -
o mříž v okně
drhne větrník.
Tělocvična -
v zrcadlové stěně
se svíjí psychotička.
Stánek PNS -
odsunul jsem sponku
z oka modelky.
Leštěný mramor stolu -
kávu mi míchá
větrák.
Cafe Mozart -
nese tác se zákusky,
jeden má v puse.
Odpočinek -
mravenec mi přelézá
prst za prstem.
Na druhém břehu Otavy
se za saxofonem
ukrývá naháč.
Strana 5 z 28