Skupina XXVI Skupina XXVI
Skupina XXVI Skupina XXVI
  • Home
  • Autoři
  • Novinky
  • Dějiny
  • Pozvánky

Roman Szpuk

roman

Do svých devětadvaceti let jsem žil v Teplicích, toulal se po Krušných horách a Českém středohoří a spolupůsobil s místními básníky, především se Svatavou Antošovou, Martinem Davidem a Pavlem Rajčanem. V roce 1988 jsem se oženil. Od roku 1989 žiji na Šumavě ve Vimperku. Mám pět dětí, Barču (1990), Daniela (1992), Eriku (1997), Oldíka (1999) a Dominika (2005). Vystřídal jsem mnoho většinou podřadných zaměstnání, od dělníka v chemičce, figuranta u geodetů, kresliče v projekci, přes nočního hlídače v kravíně, lesního dělníka, strážce CHKO Šumava, pošťáka, topiče a truhláře v charitě, staničního dělníka na nádraží až po pozorovatele počasí na Churáňově, kde pracuji od roku 1998 dodnes. V rámci svého zaměstnání se specializuju na fotografii vzácných meteorologických a atmosférických jevů. Spolupracuji s českými amatérskými lovci bouří. Od konce srpna 2013 jsem členem Cyrilometodějského poutního bratrstva velehradských poutníků. V roce 1983 jsme s Květou Brožovou a Pavlem Kukalem založili v Příchovicích v Jizerských horách poetické sdružení Skupina XXVI, které existuje dodnes. Vydal jsem tři jeho samizdatové almanachy (1985, 1987, 1989). Organizoval jsem setkání básníků z celých Čech, též tzv. Básnické arkády ve Vimperku na zámku, čtyři ročníky v letech 1993, 1994, 1995, 2009. Z mládí mi zůstalo i bezcílné chození (darmošlapectví) po lesích, nejraději brzy ráno či pozdě večer a v noci. S tím souvisí i můj intenzivní zájem o tvorbu haiku od roku 2006 a také kreslení lesních interiérů nejčastěji přírodním uhlem, barevnými křídami a perokresbou za pomoci ptačích per. V roce 2016 (duben) jsem měl výstavu kreseb ve vimperské galerii U Šaška. V roce 2017 (říjen) jsem vystavoval kresby v synagoze v Hartmanicích. V roce 2021 (listopad) jsem vystavoval fotografie pořízené camerou obscurou v Českých Budějovicích v galérii Nahoře. Na meteorologické stanici Churáňov jsem v roce 2002 vystavoval fotografie oblačnosti k padesátiletému výročí založení observatoře. Dále jsem vystavoval fotografie v Praze v galérii Ars Diva na podzim 2015 (3 ze Šumavy, spolu s Josefem Bostlem a Janem Tláskalem). Kromě poezie se zajímám o vážnou hudbu, nejraději poslouchám hudbu barokní (Henry Purcell, Jan Pieterszoon Sweelinck, Dietrich Buxtehude, Johann Sebastian Bach) a soudobější (Arvo Pärt, Alfréd Schnittke, Sofia Gubaidulina, Galina Ustvolskaja, Morton Feldman, David Lang, Armand Amar atd). V poslední době ladí mému sluchu hudba čtvrttónová (Ivan Wyschnegradsky) a přízračná hudba islandské cellistky Hildur Gudnadóttir. Z výtvarníků mě nejvíce oslovuje Francisco Goya (především Caprichos), Michelangelo Buonarroti (zvláště poslední piety a nedokončené sochy otroků z Juliánova náhrobku), Mathis Gruenewald, z básníků Paul Celan, Emily Dickinsonová, Georg Trakl a pozdní Friedrich Hölderlin, z českých básníků mi zůstává první láska František Halas, ale zde se můj zájem hodně přelévá. Jestli jsem něco málo v umění slova dokázal, jsem za to vděčný těm, kteří mi dodávali odvahu, reagovali na to, co četli a přispěli otevřenou kritikou. Jmenovitě děkuju někdejšímu knězi podzemní Církve a nyní biskupovi Karlu Herbstovi, který pozorně četl a hodnotil mé první povídky, dále znalci haiku Japhymu a především bohemistovi Antonínu Petruželkovi, který mi věnoval spoustu vzácného času.

Vydal jsem tyto knihy: Otisky dlaní (verše, 1990), Ohrožen skřivanem (verše, 1994), Bludiště (verše, 1994), Hvězda závěť (verše, 1994), Vězňova oblaka (verše, 1997), Ker praskot (verše, 1997), Usque ad Finem (verše, 1997), Loučení na sever (verše, 1998), Pták brunát (pod jménem Zuna Cordatová, verše, 2000), Troucheň (verše, 2002), Tancem pádu (verše, 2003), Macecha bouře (verše, 2003), Rozervy (spolu s Ivou Košatkovou, verše, 2006), Chrámová studně (verše, 2008), Silentio pro smíšený sbor (verše, 2009), Kámen v botě (haiku, 2011), Chraplavé chorály (lyricko - meteorologické črty, 2013, navrženo na cenu Škvoreckého 2014, 2. vydání v roce 2022) A zavaž si tkaničky (nesyžetová próza 2016), Klika byla vysoko (nesyžetová próza, 2018) Hvězdy jedna po druhé hasnou. (verše, 2021), Daleké hory (verše 2022), Pstruh je nehybný (haiku, 2023), Stmívá se (dokument – próza 2023). Sosny (rozpracovaná sbírka veršů 2023 - ?). Zde zveřejněné ukázky nejsou aktuální.

Titulek Datum vytvoření Autor Počet zobrazení
Roman Szpuk: Básně a grafiky 04. 10. 2021 Napsal Roman Szpuk Zobrazení: 318
Roman Szpuk: Kresby a básně 21. 06. 2021 Napsal Roman Szpuk Zobrazení: 342
Roman Szpuk: Hvězdy jedna po druhé hasnou 27. 04. 2021 Napsal Roman Szpuk Zobrazení: 292
Roman Szpuk: Princip propasti aneb noc na Plačlivém 27. 08. 2020 Napsal Roman Szpuk Zobrazení: 336
Roman Szpuk: Lest květů 26. 05. 2020 Napsal Roman Szpuk Zobrazení: 275
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4

Strana 2 z 4

Kdož mají login

Zobrazit
  • Zapomenuté jméno?
  • Zapomenuté heslo?

Hledání

Novinky

  • Marie Dolistová: Jít proti vichru, času navzdory
  • Nezdá se vám, že už mu začíná růst nos?
  • PAKO – patafyzika v Teplicích a její historie
  • Zdenko Pavelka (10. 10. 1954 - 22. 5. 2025)
  • Kabaret Speciál repo

Nejčtenější

  • Pavel Řezníček - 6 let od úmrtí zuřivého surrealisty
  • Almanach Šlauch 2000 aneb spodní proudy existence
  • Louis-Armand de Lom d'Arce de Lahontan, Baron de Lahontan
  • Hrabě Špork - divadelní hra
  • Lašská čítanka
  • Skupina XXVI na Milešovce aneb: Ty píčo třetihorní!!!
  • Sraz na Krušci po 100 letech aneb deadmani opět v akci
  • Proč Vám to posílám?
  • Roman Szpuk: Mentolové meditace
  • Petr Hrbáč: Pažitkový oheň

Podpořme jednotně Ukrajinu!

https://www.web4ukraine.org

STOP Russian military aggression against Ukraine!

Nesouhlasíme s agresí Ruské federace vůči Ukrajině

Šlápoty a výstřiky na startovači Karla Rady

V září mi bylo 60 let. Ochladilo se a začalo pršet. Servírka v chomutovský Kulisárně byla připravená, že přijde hafo lidí, ale chodili jen samí mlaďasové.

Cejtil jsem, že od tý mojí loňský mozkový příhody jsem dost zestárnul. Že nestačím s dechem, že jsem celkově zpomalenej, ale že jsem rád, že žiju.

Hráli jsme stále ještě v pětici s Olivií, naší transbasistkou, Karlosem na bicí, pokerovaným Chálím na kytaru, Magdou a mou vystrašenou maličkostí. Já békám. Haj hou jede.

Ale oslava mojí šedesátky se mění v prochcaný fiasko. Skoro nikdo z mých přátel nedorazil, a to akci avízuju na sociálních sítích už od jara. V „Kulisárně“ od dveří protahuje, občas sem zavane pleskanec deště.

Je to všechno jen kvůli tý změně počasí, že nikdo nedorazil? ...

 

https://www.startovac.cz/projekty/slapoty-a-vystriky?ref=PROJECT_DASHBOARD

Text pro okamžik

Ivan Fried: Všichni z toho byli chvíli na větvi

Všichni z toho byli chvíli na větvi
všichni z toho byli chvíli paf
že princ dánský chce se dostat k závěti
nebo je to právě naopak?

Vždyt´ to trdlo jako blázen vyvádí
kupu taškařin tu provádí

Ivan Fried

  1. Jste zde:  
  2. Titulní stránka
  3. Autoři
  4. Roman Szpuk