Dovoluji si upozornit na akci, která spontánně vznikla v CČSH Nový Bydžov vloni a letos 28.9. od 10h se koná její druhý ročník.
Jedná se o "Žďárského Bydžov". Já už jsem přislíbil účast, ale bylo by pěkné, kdyby na Václava zavzpomínal někdo ze skutečných básníků Skupiny XXVI. Více níže, v pozvání organizátora Štěpána Kláska. Jeho pozvání směřuje de facto na Skupinu XXVI. Romana Szpuka jsem už informoval, ale již má něco se synem naplánováno.
Srdečně zdravím
Michal Kotrba.

Podrobnosti na https://www.ccsh.cz/aktivity/69-kultura/916-zdarskeho-bydzov-podruhe.html

Přátelé, zvu vás na křest výboru z mého básnického díla z let 1977-2022, který se uskuteční 13. září od 19 hodin v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1. Podrobnosti zde: https://www.vaclavhavel.cz/cs/index/kalendar/2284/sazeni-ohne-petactyricet-let-poezie-svatavy-antosove

Výbor před časem "upekl" Radim Kopáč s nakladatelem Milanem Hodkem s tím, že mi ho věnují k mým 65 narozeninám. Ty jsem sice měla už loni v červnu a kniha nese rok vydání 2022, ale z různých důvodů ji pokřtíme až nyní. Prohrabala jsem svůj soukromý archiv a výsledkem je, že na více než 400 stranách najdete jak básně knižně či časopisecky publikované, tak básně ze samizdatů či básně, které ještě nikdy nikde nevyšly. Pro představu několik ukázek:

Ad acta

Druhý vandr se uskutečnil
v tropických dnech počátkem června
Bílé Karpaty jsme neudělali
Na jedinou mši nezašli
A opili se všehovšudy jednou
Adélka navštívila v pondělí dentistu
v úterý nás opustila Jarmila
V Luhačovicích to bylo na frustraci
nebýt skvělých vzpomínek ze Slovenska
a nádherného západu slunce
V lesích na severu už bylo všechno jiné
Sestoupili jsme do Vsetína
a každý večer se těšili z letní bouřky
Nad trojúhelníkem se srazily
dva stíhací letouny
Podnikli jsme pár výletů do okolí
nejseverněji jsme byli na Radhošti
Adélka byla údajně ilegálně
v Polsku
Plán na Slovenské Rudohoří
zatím žije

(1979, ze samizdatové sbírky Underwood))

Čteme si s Kosťou v Dostojevském

každý nad svou lahví
a ve své samotě
Podnikáme šílené věci
abychom nemuseli obracet listy
potmě
která přichází dřív
než jiné roky
Ale nikdy se nám nepodaří
sklouznout zpátky
v nevinnost světa
k bohu
Do pohádky

(1980, ze samizdatové sbírky Encefalické probuzení)

Současný básník

Vykopnut z literatury
a ztracen v čase proflákaném po hospodách
současný básník žije v podzemí nic neříkajících měst
kolportuje samizdaty
dělá výtržnosti
pobuřuje
shání toluen průklepáky a spřízněné duše – všechno pod rukou
V podnájmu s nafukovací matrací a trochou zamindrákovaného sexu
studuje bibli tištěnou na cigaretovém papíře
žlutými prsty obrací stránky své existence
a opile se vychechtává z jejích přirozených potřeb
Má modrou knížku a papíry na hlavu
několik laciných epigonů v patách
dva tři průšvihy s StB
a spoustu neidentifikovaných nepřátel
Nechce se mu pracovat
ale maká i tam kde by nikdo jiný nedělal
v skrytu a v naprosté izolaci
dokončuje na starém německém psacím stroji
svou sbírku
která nikdy nevyjde
Čeká na Godota na Slunečnici na tragédii Lautréamontových představ
na výsledky procesu s K.
Na nějakou veřejnou růži
jež ho spasí
Čeká
až mu někdo zaplatí pivo
Sám se svou nespavostí a schízou
zesměšněn kritiky
nepřijat měšťáky
zkopán disko-hochy obrazně i doslovně
dřepí na schodech před brlohem té prokleté poezie
– zděšené tělo neozbrojené třesoucí se a nahé –
myslí na všechny ty hrůzostrašné lidi
a nezbývá mu než kašlat na to
že po něm znovu jdou
Stejně se nakonec půjde utopit
skočit z činžáku
oběsit se na dětské hřiště
nebo se otrávit svítiplynem
což mu ze srdce přejeme
A tak tedy
ještě kotel magoráku na jeho počest
a pak už se jen postarat o to
aby nás skutečně nepřežil

(napsáno v první polovině 80. let, nepublikováno)