V září mi bylo 60 let. Ochladilo se a začalo pršet. Servírka v chomutovský Kulisárně byla připravená, že přijde hafo lidí, ale chodili jen samí mlaďasové.
Cejtil jsem, že od tý mojí loňský mozkový příhody jsem dost zestárnul. Že nestačím s dechem, že jsem celkově zpomalenej, ale že jsem rád, že žiju.
Hráli jsme stále ještě v pětici s Olivií, naší transbasistkou, Karlosem na bicí, pokerovaným Chálím na kytaru, Magdou a mou vystrašenou maličkostí. Já békám. Haj hou jede.
Ale oslava mojí šedesátky se mění v prochcaný fiasko. Skoro nikdo z mých přátel nedorazil, a to akci avízuju na sociálních sítích už od jara. V „Kulisárně“ od dveří protahuje, občas sem zavane pleskanec deště.
Je to všechno jen kvůli tý změně počasí, že nikdo nedorazil? ...
https://www.startovac.cz/projekty/slapoty-a-vystriky?ref=PROJECT_DASHBOARD
Bojíme se uprchlíků
ještě dřív než přišli
Bojíme se islámu
a dávno jsme potratili Boha
Věříme v něco
je to smrádek z Temelína
Bojíme se o vlastní prdel
Nastavujeme Putinovi
Nastavujeme Putinovi
Na východní Ukrajině
v krytu s vlastní mámou…
S vlastními dětmi
na nacpaném člunu...
Představ si to
Když čmoudi pláčou
srdce nebolí
Za zvýšení minimální mzdy
podřezat si větev
Vlastní prdel
prodat Agrofertu
Prolomením limitů
ztratit střechu nad hlavou
Na mučení do Číny
poslat Krtečka
Mrdat angažovanou poezii
Nastavit Putinovi
Karel Škrabal
(vyšlo ve Tvaru 14/2015)