Součástí srazů Skupiny XXVI v dřevních dobách, kdy jsme na sebe byli napojeni nějakým neviditelným vodivým drátkem, díky kterému co říkal jeden, to zároveň druhý myslel - a naopak, bývaly básnické hry. Hrávali jsme je často až po půlnoci, ideálně kolem druhé hodiny ranní. Nastříhaly se papírky, každý napsal první verš a poslal to dál, další na něj zareagoval, pak papírek zahnul, napsal druhý verš a zase to poslal dál. Další reagovali stejným způsobem, aniž věděli, co tam kdo napsal před nimi, na co vlastně navazují. Když byly papírky popsány, rozbalily se a četly. Výsledkem byly někdy infantilní bláboly, ale jindy zas skvostné perly. To můžete posoudit sami - papírky, které se dochovaly, jsme přepsali do wordu a zde vám nabízíme k přečtení druhou část. První část jsme uveřejnili zde: https://www.xxvi.cz/index.php/dejiny/basnicke-hry-z-let-minulych-1-cast
56.
Tiše si rozmysli hříchy
zpovídej se hlavně z pýchy
hříšníci jsme asi velcí
V Polsku vládnou Kačeři
já nemám nic k večeři
dí Paroubek neteři
Můj mozek nikdy nezteří
a už se na ni sápe
jen to prosím neberte tak vážně
von ti to ten čurák smázne
Vítěz ducha nad hmotou
udělal kříž nad robotou
Přineste radar, milí Amíci
ozáření a slibný smrad
komouše kopnout do varlat
Rudá krávo šílená
pořádn řešíš dilema
v Cibulkových seznamech
v česnekových neznámech
v chilli temné houštině
tváříš se vždy nevinně
Kahuda tam mrká na drát
jo, chtěl by chlapec mrdat
negramotný obojživelník
genilání výletník
nahý příslušník
nezůstal sám stát
57.
Karlov pod Ještědem
zatím ještě jedem
duše se záporem i kladem
skřípajíc zuby zápasí
Voníc z huby po jedné z past
volím podnik Instaplast
v lese se s tebou ztratím
svléknu se z gatí
navlíknu tě do opratí
Nepomůžou ani jiní
co oblíknou tě do šatů
nezapomeň kravatu
oranžovou od Paroubka
s harmonikou Vaška Koubka
šuká Jakub Zahradník
doživotní náhradník
v Mokropsech i v Suchdole
Čech nahoře a Lech dole
Podřipsku se mše směje
Neruda zajíždí do prdele
dokud se Topolča neposere
Máte ňáký klepky, smažky?
Na hlavu vám patří dlážky
mezi žebra nožík malý
strčil a víc nevyndal
odešel prý v širou dál
Prý nechce spát pod širákem
roní slzy nad čůrákem
který nabod rosničku
na špendlík či jehličku
58.
Světlo v šeru tlumeně září
svlékám se v komůrce Magdy Máří
myslete si cokoliv
Já mám amnézii
zapomněl jsem i na Livii
nechal jsem ji v Řeporyjích
ona tam žalem pláče
že na ni Mečiar skáče
spíš jak chrt než jako boxer
to se z toho teda poser
V zoologii propadám
v psychologii vyhrávám
premiér vlády provádí felaci ovce
předseda vymluvil nejdříve skopce
A co na to hejno poradců?
Plká v Černobylu
v sarkofágu blbců
nadali mi tupců
nadali mi nádeníků
špinavců a kurevníků
Výrazivo bez výběru
jako losos při výtěru
Výběr nebo výtěr
výprask nebo výškrab
prapán nebo prarab
éteru je to fuk
že vyvanul Petr Muk
59.
Na mrdichvostu most
na stehně masa dost
v rakvi holá kost
Máš-li hlad, máš zlost
zkus morek, řekl Havel
A Havel na Wawel!
Je to můj bejvl
radaru ano, ano – ne, ne
zní hlasy roztouženě
Čvachtají hovna rozmáčená
v každé žumpě jinak
rochnívá se sviňák
a co ta svoboda tisku?
Dáme si rum nebo whisku?
Radši hrábnem po stydkým pysku
než-li platit irskou whisku
my se s tím totiž neserem
zoráme mez, les zaberem
Svítí nám jakás hvězda
zdá se nám jenom – nezdá?
Odešla pizda
nesahejte na Páťu
ani v tichém záchvatu
ani v hlučném opojení
Už se to mydlí v sále
použili taky šampón a sprej
zpívej, tancuj, dováděj
vzhůru, dolů, taky šejdrem
jdeme zimou, jdeme vedrem
60.
Roman říká: Jen si dejte
ovar s Benediktem Rejtem
jitrnici k snídani
čaj a kafe pejskovi
kost a sobě erekci
vyvrcholím ráno
Žlázám s vnější sekrecí
děláš dobře, náno!
Miláčku, ti amo!
Teču horem dolem
s motýlem i molem
Bohemka to vyhrává
že až smíchy uchcává
její trenér Mrťafa
je ho plná karafa
Proměnil se v špiritus
a furt čuměl na holku
která tančí u tyče
Toť má dcera, do piče!
Řve tatík nerudný
jak Škromach obludný
Kdo obešel polí pět?
Z akademie pan Padevět
měl on vilné svrbění
neboť se mu nelení
honit báby po lese
žádnej plezír nesnese
běhají jak Zátopek
Josef Bek i Gregory Peck
61.
Motherfuckeři jaksepatří
s Big Sister ti rádi paří
nikdo je ještě nepřepil
ani lyrik, ani epik
nejlepší je pražský Pepík
Když naplní vinný sklepík
vinným střikem nešetří
V trenkách mám bláto
ale líbí se mi to
oslovím Japonce Macušito
Naval ikebanu, bobře!
Seber jed indický kobře
co je špatně, je i dobře
Bohemians, milý bobře
umí všechno vyběhat
z neúrody vzejde hlad
Jezte hrušky se stopkama
stopka nechce býti sama
bubák ten se vždycky zdráhá
nepřemýšlí, nezaváhá
Máhatma jak tma se rozmáhá
temný guru haraší
v podtatranské salaši
kohout už smrt neplaší
herce Moučku vypráší
Když přijde řeč na radar
já radaru volám: Zdar!
62.
Profesorův kompresor
navštívil pan agresor
Zavanul nám vítr z hor
mandelinka hurá do brambor
Děti pošle na tábor
Skautský nebo pionýrský?
Každé děvče má dírku
jednou ji vždy někdo protrhne
Hodný strýček, či lotr? Ne!
Pod záštitou debila hejtmana
krmí se poddaní lejnama
však nepadnou, leč budou živi
z ústřičné hlívy
nebo ústředního výboru
Nezvedej celníkům závoru
háklivi jsou na pohyb
kousli by tě do rtů
vyhrála bys Portu
Lukašenko nemá ptáka
na dolary ženské láká
jenom šejci mají více
v kapse nebo v tašce
a chtějí jenom víc a víc
na hrdla Bushe pijavic
boha dolaru se zříct
maketu eboly mít
63.
Hlavně abych nezbuch
do všech stran jak doleva
tak doprava
Vzkříšení střídá poprava
sudí prásknul talárem
vector zase skalárem
Lineární rovnice
literární hovnice
minerální houfnice
Z mojí petky štěnice
vysílané Jamesem Bondem
s Koženým a jeho fondem
co má prachy z Harvardu
drobné mince od mámy
věnuje na charitu pro štětky
Hornbach nejsou cetky – tretky
E. T. Go Bauhaus
Klaus go raus aus Haus
Patrik píše „Rausaplaus“
Albert má rád mini haus
Pomazlím se s plyšovou žloutenkou
vyrazím si s překrásnou Madlenkou
Na výlet do Černošic
jeli panoš a panic
černoholky se jim smály
a všechny myši tancovaly
64.
V ulicích zní hudba
hudba pokleslá
srdce neplesá
Melodie bezedné
bez bezu né
bezu bílého né
Ne a není políbení
co mi po ní?
Když slunko k západu se kloní
nos mám jak chobot sloní
necítím se zrovna blaze
když tu ležím na podlaze
vožralej jak dobytek
co má na nás lidi vztek
Buší, buší kopyty
které využívají k jízdě zdviží
a k nakopnutí do hýždí
65.
Hvězdy mi spadly do klína
když byl jsem zrovna u Kolína
na cestě zašuměl les
a já měl hlad jako pes
Dlouhý je den bez chleba
krátký je ten bez vody
hody hody doprovody
dejte piva, jen ne vody
Stejně bude mnoho škody
hody hody doprovody
dejte vejce malovaný
Juch! Juch! Juch!
Plácnutí o botu
houkání chobotu
naříděj nám robotu
66.
Udeřila naše hodina
otevřely se brány
a zazvonily hrany
naší strany
Já dlabu na hrady
tek je to bez vady
jako naše svrbění
Jsme už se vším smíření
Těžký život v komunismu
patku z čela hbitě zčísnu
dokud vlasy vlastním
Jásám si a křepčím
často taky tančím
stepuji a křepčím
po parketách zrcadlových
na podpatcích na jehlových
Popelčička ušmudlaná
bába máma teta mana kráva
Lady Godiva
to jsem bláznivá
napůl šedivá
z našeho zřízení
Jsou plná vězení
jsme z toho zjevení
To nic není, to nic není…
67.
Na Pankráci na malým vršíčku
nevím, kdo má první místo
jsem to já, Voloďa Iljič, toť jisto
a postarám se, aby v naší straně
bylo čisto
Jako u nás na Hradě
kastelán je v náladě
vypil bečku medoviny
potom dělal voloviny
tak jak píšou to noviny
a ty jsou přece bez viny
v nich se píše pravda
Pravda?! Co to je?
pouze bílé fazole
radši drandit na kole
68.
Chodím po ulici tmavé
vidím jen siluety dravé
jdou v řadě v uniformách
butylku rumu v tornách
vždyť válka je v plném proudu
Města ztrácejí se v čoudu
už to trvá třicet let
pojďme radši na výlet
Veliký je ten náš svět
světadílů je jen pět
zíráš na to jako doktor věd
Milej táto, ty ses zved
mamince to nepovím
nepošlu to do novinkou
69.
Ty má sladká muchomůrko
jak od chleba tvrdá kůrko
jsi má láska veliká
co mi stále utíká
za tím hajným zeleným
fousatcem ušatým
paňákem střapatým
rohatým a nohatým
Na pouti se setkali
to vám bylo setkání
všichni tomu tleskali
celé noci nespali
a nespali a nespali a nespali
A zírali a zírali a zírali
a spali a spali a spali
protože se předtím sprali
bylo jim z toho blaze
až váleli se na podlaze
70.
Ruka byla shnilá
ta Pavlova víla
co ji našel ten hrdina
který skolil medvěda
o esembácích nevěda
Sám za mřížemi sedím
a do ulice hledím
tam začíná náš svět
vybodnem se na vše hned
Půjdem radši do hajzlu
aspoň se tam vyhajáme
To se ale sakra máme!
dosti málo zapácháme
zubní pastu už nemáme
kartáčky jsme poztráceli
ale před tím jsem se dobře měli
71.
Dejte víno sem
prohicice kmen
stvoří se nám rychle
kulaťoučká krychle
čtyři úhly trouhelníka
Každá ženská se mnou smýká
skrývám v sobě pověst býka
mým koníčkem je erotika
i když zrovna někdo vzdychá
zjistil as, že ježek píchá
Ať žije naše pohoda
i když jsme ostudou národa
fialový stromy na nás mávaj
červený facky nám větvemi dávaj
Máme tváře modré k pláči
a napuchlé oči kančí
pichlavé a divoké
na první pohled syrové
72.
Na dvorku se pásla kuřata
zalezla až k Vávrům pod vrata
starý tchoř brousil okolo
až rozpadlo se mu kolo
Čo bolo, to bolo
terazky som žigolo
Olé – ty vole!
Nepoznáš koleje?
Na nich hele je
ten co se zasměje
Slupne i pomeje
s kokosovou drtí
všechno se mu hroutí
kníry se mu kroutí
z postele se nechce hnouti
a na držku dopadnouti
Ty náš starej vožralo
jsi už zase jako bečka
vycpanej jako ta tečka
73.
Báseň byla skvělá
idej řvoucí plála v ní
labutí píseň poslední
Mám dost po odpolední
jsem jako medvěd lední
zamrzlej v ledu
však stále vpředu
Já jsem prostě pokrokovej
u televize si hovím
často hledím na zprávy
Všechny plány přestavby
nadšeně jsou kázány
do volných veršů vázány
a to velmi brilantně
A v omšelým kabátě
vedou na vodítku prakrále
74.
Zpívá tu umělcům duch – juch!
ale má mizerný sluch
už je téměř hluch
Břuch plný much
dráždí lidem sluch
a konec konců všechny smysly
Mají také svoje rysy
v tichosti je s papaláši mísí
Nikdo pozná knechta od pána
když do sebe lejou víno
od večera do rána
V sklípku vinném dýchat se už nedá
každý svoji tesklivost tam hledá
Kdo tu leze po čtyřech
ten se směje jako blbec
a to je delirium a úplnej konec!
75.
Je to divná historie
je, je je!
A člověk se pobleje
když vidí pemeje
tak je hned umyje
Trpaslíček Šmudla
koupil si prý pudla
kdyby měl knírače
snědl by koláče
Přitom se dal do pláče
tvrdé jsou jak kamení
až mu huba zcepení
Nesmíš příště tolik chlastat
lehce by moh malér nastat
Abstinence to je věc
kdepak – to je konec konec
Konec!
76.
Jsi hezkej jako bublina
nejsi náhodou z Kolína?
máš dobré nápady
Tam uprostřed zahrady
sedneme si k flašce rumu
utratíme pěknou sumu
potom půjdem žebrat
a zuřivě volat
lidi koulovat
Šachy, moulo, mat!
takhle blbě hrát
Čase nálezů a ztrát
miluju tě, mám tě rád
dovedu se za to prát
protože zlo nemám rád
A nejsem „rudých“ kamarád!
77.
Ležím si na hnoji
lidé se mě bojí
smrdím jako bolavá noha
ale budu ještě víc
Víc je lepší než-li nic
jenže horší bývá všecko
Nic není horší než prázdné vrecko
moje milá něžná kecko
(pozn. Čti tenisko – mimo rým!!!)
Vykradli mi v baru vrecko
ty jsi moje všecko kecko
Děravé mám vrecko
táhne mě na plecko
jedno je mi všecko
když mám trochu upito
Pak je všude nablito
78.
V Příchovicích na faře
schází se to na faře
a to kuře krákoře
komouš s námi oře
jsme zas na Bílé hoře
Stáli sokolíci v dlouhých
hustých řadách
čekaly vši na hrách
a když se ho dočkaly
smutně si zaplakaly
za ruce se vzaly
a daly se do tance
když dojedly své žvance
Když se člověk nažere
často se i popere
79.
Z Nuslí do Michle
tramvají jeď rychle
město už je ztichlé
Ulicí zní kroky
v prdeli mám broky
přitom nejsem zajíc
jsem jak Marxe krajíc
co nestojí ani za mák
Zkoupí Teslu blbej vekslák
kolem nes lák
Okurky jsou ze Znojma
z kravína kráva dojná
ze Západu štvavé řeči
To ne to jsou jenom řeči
pro pumprlíky, co jsou v křeči
nezblázním se přeci
je to jak poslouchat svý starý kecy
chtěl bych už roha brát
přišli tři špeci
Žehná jim na dálku
kanovník Mára
děd Vševěd a Divá Bára
a velmi smutný pes
kdesi v dáli hles
Hlesl rykem za Žerykem
vše spolk i se vzlykem
a houpal si bolševikem
80.
Báseň básni podložkou
básník básním nebožkou
papír veršům medium
postavím si ze slov dům
nastěhuju se tam hned
jinak bych se asi splet
Zdá se mi, že šlapu vedle
raděj vézt se v koňském sedle
vítr sviští mezi lesy
ó, má touho, desirée, kde jsi?
Tu máš vzduch, ty moulo, hrej si
nestačí snad tobě plyn?
Otoč kohout, máš-li splín
nadechni se a už spi
nebo urvi podíl lví
z investic a přestavby
brní mě už ve hlavby
Chtělo by to ušní klapky
bych ni slovo neslyšel
vrkání tvé má Michel
ó má Belo bílá
Ó má Myšel i myšlenku
81.
Kde jsem to byl včera?
Tvářím se bezradně
zmítaje se na dně
ačkoli všechno je stále stejné
přece jsme o krok dál
soudruzi, do novin to dejme!
Pijme, hrejme, škytejme
třesky plesky potlesky
sky sky sky pablesky
Třesky plesky, buďte zticha hezky
a nepodělejte desky
aspoň snad né všecky
ať nějaká aspoň zbyde
kterou neseberou Židé
Prodali ji za pět šupů
měj se dobře, milý Lupu
těžko najdeš v dlani chlupu
když tam není
82.
Hraju v kostky hranaté
hraji nebo falšuji?
Zpívám si a miluji
občas trochu hudruji
tady v té české sluji
na dudy tu duji
to je ale muzika
Paganini naříká
že si zničí kariéru
to nevadí, hlavně když peru
Taky vařím a vymýšlím extravagance
Ef El Věk jel na vakance
kde už měsíc chytal ryby
Tady něco ale chybí
asi to budou žáby
Aby to vůbec byly spanilé báby!
83.
Slaná voda pláže mele
moře bouří, zle je, zle je
uragán a smršť větrná
žene se dálnicí do Brna
Má milá kočička otylá
velice se mi líbila
tahle dívčina spanilá
Byla to však stará vědma
koukala jak prasklá bedna
stará jako hnědý uhlí
všichni jsme tu pěkně ztuhlí
Zima je nám mrtvolám lhostejná
84.
Nuselský most pták noh jest
nadívaný metrem těl
zabalený v smogu těst
VB to je strany pěst!
Přišla tam i Kabrhelka
bělí její se prdelka
stáhněte jí kalhotky
ať zbydou jí polobotky
Brute, ty ty ty – záletníku!
Máš doma svou Kabrhelku
a tady pícháš Césara
Co na to jeho stará?
Budou oba pokoj míti
pospolu tam budou blíti
po té dobré večeři
Tetřev peří čepejří
nevěř Řeku kouskům ptactva
zní ti hymna – že by tvá
meta zlá?
Pořád mě zlobila
s nůžkama Dalila
ta děvka zavilá
mou duši znavila
Ech duši! Tělo brní
na hlavě mám místo trní
máslo
85.
Střez se brachu happeningu
kup si raděj z písku sfingu
postav si ji na dvorku
jdi navštívit Barborku
o půlnoci pod okénko
věší šaty na ramínko
Ve výlevce bublá voda
dobrej bigboš – to je soda!
Uááá raka taka bum a škoda
tympán puknul smíchy
Ztichli když do bubnu píchli
ale strana tvrdí muziku
a tak drtí národ básníků
mimo pány ze Svazu
(míněno českých spisovatelů!)
přijdem všichni k úrazu
sejdeme se v kriminále
bolševickém to kanále
i když máme namále
Korán změní v korále
termíny jsou pouhé těsto
papír jsou s to popsat přestože
86.
Prahou kvílí sirény
jsou tam drsné terény
dlažba je tam drsná
a kašna zcela vkusná
zkrátka město jako květ
nebe zdobí migův let
ony migy brání svět
Na povel se dají v let
a zaženou agresora
zpátky už se nedoorá
rozorali všechny meze
ať si leze po železe
Nedá pokoj dokud destrukce
dělá s námi co chce
za stranou jdou jen ovce
asi skončí na bulovce
nebo spadnou do propasti
ve tmě budou děsy pásti
na komunisty pasti klásti
meče tasti, tousty stlásti
Tyto taje pokoří je
měli na nás bílý kyje
jsou to svině – tedy pyje
Slušný člověk z toho blije!
87.
Mraky deštěm hárají
umělci se hádají
Jiří Švejda s Páralem
běží v listí úvalem
Skála chytá lebky v poli
dostal se jak jelen k lizu
někde je moc tý soli
v očích sůl skrz blány bolí
superpyrin tarzan zabral
a já to záhy zbabral
Bez chřipky musím do práce
není tam žádná legrace
šéf se mračí jako kat
kdos mě bodl vprostřed zad
v téhle poslední mé chvíli
Odešel jsem rád
poděbradku totiž pili
na zdraví tož aby žili
pěli snili klábosili
Šílenci se nedopili
voda v studni vyschla
když píšťalka pískla
88.
Veselo je v městě Praze
kouří smog a padaj saze
rudou barvou křičí hesla
Diferenciální rovnice všech zemí
spojte se!
čímž na mysli notně klesla
Co zbylo? Chopit se vesla
a pádlovat o sto šest
Strčila mi pod nos pěst
teď vidím jen andělíčky
skotačit na břehu říčky
Ať žije naše příroda!
řekl soudruh Nehoda
K čemu nám jsou prázdné krámy?
K přestavbě mé milé
neuvědomělé dámy
Přemýšlí – dá my či nedá my
tlustý tlusťoch tlustozvoucí
tváří svojí bláto tnoucí
tváří svojí, rypákem
lépe než-li s mazákem
který právě přišel z čáry
a ulehl na černé máry
89.
Hrajme si na verše hravější
ať je noc naše krásnější
Tak tam nelež, ty vole
měsíček svítí zvysoka
paprsky ka ka ka
na vlasy pozemské
Nálady nebeské
pohledy chlapecké
upadnou do necke
Topí se v mýdlové lásce
všechny city má teď v sázce
přesto ji má ale rád
když prapory vidí vlát
Na Letné je průvod májový
doma budou spouštět fábory
až vypiju víno z křehký amfory
sestupujte z Agory
zas až na dno apostrofy
Samý blafy!
90.
Potkal jsem včera večer ticho
ticho nabubřelé vzdouvalo se snově
urputnomarně myslí nově
totéž co otěž, než…
Přihodil těžkou zátěž
těžkou, ještě těžší
našim hlavám ráno bližší
Na záchodě je to řidší
mísa celá dohněda
spadla do ní jehněda
Situace neveselá
mně je ale do vesela
šumaři, pusť se do činela!
A tu začla velká mela
kráva taky záviděla
že ten chlívek neviděla
Ve sjezdovém paláci
uááá uááá burácí
91.
Už nevím, co si myslet
nadnáší mě myšlenek sled
letím jak pták a ač jsem bled
jsem studenej jako led
Poezie to je med
myslím na svou lásku
co mi řekla šašku
Hraješ si tu na kašpárka
to je ale pěkná várka
není snadné hrát divadlo
Co mě to jen napadlo?
takové lákadlo
beranidlo trkadlo
kousadlo a strkadlo
Co tě to zas napadlo?
klepadlo a plácadlo
tlukadlo a mávadlo
92.
Kam ten svět jen spěje
to bych jen rád věděl
jako ambra vonná
krása – ona
Prodej doma
taky Vlasty
Mladého světa
Morning Star
ranní starosti či co?
Věčný zla a dobra svár
musí řešit vrchnostpán
Rozhodnutím udolán
esembáky předvolán
na kafe však nepozván
ze dveří je rychle hnán
Letí za ním plechovka
neboť není bábovka
je to chlap jak jedle
nevyrostl však hnedle
Medle
93.
Naposled se napijem
samohonku vylijem
budem pít jen limonádu
a potom si dáme kávu
A do ní rum na oslavu
s rohy líbat její hlavu
paroháč jsem a mám slávu
sedmeráku, šesteráku
pateráku, čtveráku
Kampak kráčíš po kamení
nohy rozdrásaný
puchýře nabobtnaný
To proto, že jsme stále hnaný
v botech šitých stranou
projdeme se branou
co nás vede do blba
pouze reálného socialismu podoba
v nápravném to zařízení
Chrupu, chrupu, chrupu
někde v Guadelupu
94.
Sníh mi za krk padá
tak si zpívám tradá
asi tady zmrznu
jestli si nevrznu
na ty stradivárky
Brácha umí hrát
už nemá ani na kabát
ni tu malou sumičku
slabou tisícovičku
S malinkým Smetánečkem
s Vyšehrádkem, konvalinkou
pěkně kecat budou
to se pomějou
nejdřív se ale umyjou
houpy hou, houpy hou
95.
Uhňahňaný popeláček
je bývalý doktor Vláček
Kolem koukolu krouží kolejáček
ujel už pěkný kousáček
za ten pleveláček
jako váček, jako lapený ptáček
v kleci zpívá, v tom je háček
Po nebi se valí mráček
bude z toho kalamita
nebojte se, vše se sčítá
K bolševikům na špagát
rád se půjdu zahoupat
neboť jsem člověk bez zásad
S bolševikem jásat
to mám rád
Bude se zas trsat
bať bať bať
Hrabačov to jistí
bať bať bať
ať nám uschne nať (Nagy)
96.
Hrnčíř prý pravil o džbánech
džbány, pane, pravda
pilně pálit pospíchám
Do břicha tak do břicha
nechte mluvit stroje
aby lid došel pokoje
na krku svírá obojek
jsme psi a psama zůstanem
Když poránu si přivstanem
na schůzi ženem klusem
vracíme se však s hnusem
Tak se loučím s vládou
a honem se loučím s Vláďou
dokud jsem holkou mlaďou
frajeři po mně ďou
a já tu křičím
Mňou!
97.
Zedníci mě zazdili
a tím si plán zbrzdili
Schoval jsem se do míchačky
zahrál sólo na píchačky
komouši jsou totiž sračky
K topení se hodí dračky
u Budínku ohřejem se
topivem pak nažerem se
poleze nám uhlí z uší
a budeme z toho hluší
bude to tak nejlepší
Ty svině, jsi plná vší!
Mužíku na vrbě, šij
jang – c´-hou ming tij
Mao, Mao, máme málo
málo praporů tu vlálo
málo rýže, čínské hudby
to jsou stíny naší sudby
Život svůj chci v kartách prohrát
tvůj styl je pořád do mě něco cpát
na lyru ty songy hrát
do úmoru po únoru
do marného lidstva vzdoru
donesl nám vítr smutku
chraň se hradbou z dobrých skutků
98.
Žaludek můj neví že
události jsou k nevíře
Do prdele! zařvu směle
useru se rozdušněle
potom půjdu travičkou
na rtech s hezkou písničkou
přes spáleniště, přes hlávkové pole
jdou čtyři krtci neochvějně vpřed
jeden tchoř stačil, aby je z cesty smet
Byl to funus velmi smutných
oběd potom byl však chutný
mrtvému jsme nedali
dva skolené pardály
Na co… na co taky
vlaky družby, těch jsou mraky
holínek si vezou vaky
na Vltavě kotví vraky
Rackové tam na ně kálí
vycvičím si na ně svaly
já jim dám, těm padouchům
sépiím a pavoukům
V pavučinách slov a gest
vod komouše čekej lest
platí na ně jen zlý trest
zmáčkneme jim chřtány fest!
99.
Borovička, borovička
rychle nejde nám už klička
ze zadku nám čouhá svíčka
děvče neplač, rudá líčka
Knot je doutnák z dynamitu
kdy už bouchne doufám v skrytu
svého bytu
v nový zítřek jasný
v legitimaci list mastný
v úsměv komunisty šťastný
(Vrchlický, to je jasný!)
Vystřelí pěst anarchie
a zneškodní ty zmije
místo kroužků hvězdy…
zářit budou ve zdi
Já jdu radši na litránek
jsem já totiž neurvánek
zavřou mě za výtržnictví
Za mřížemi duše kotví
duše má jest cárem křídel
ublemtaných od povidel
Nemoh létat, vzal svůj příděl
100.
Po Vltavě plují vory
mláďata liščí lezou z nory
ó hory, ó hory
skřehotá Vilda Čok
po zemi leze mlok
piva jsem si lok
a už jsem jak žok
Nemohu se na to dívat
oni pískaj, já mám zpívat
díky strano, vole, vivat!
Stroje hlásí „dat dat dat“
možná zítra pokálí se
o své hovno popálí se
Potom vytře zadničku
v tom zeleném lesíčku
Komu, to bych věděl rád
kolem krku bych mu pad
broušená rudá hvězda čouhá mi z zad
a špalír poldů nastoupen v řad
jak skrček strašpytel šířící pach
jak komín továrny vířící prach
jak soumrak rozsévající strach
Až věže promění se v prach
půjdem spolu pro zedníky
a s dělníky do putyky
pro řád republiky
101.
Otec Čech vypustil vzdech:
slyš zemi ctná, já jsem Lech
Komouši v Praze, to bude pech
plukovník VB zpitý jak měch
pendrek mu spad do kanálu
za to ale jde od válu
opře se o lopatu
vatáhne šavli na tu
která rudé zrno zruchá
Ta soudružka je dost suchá
bába hluchá
dědek zmožen
pivem složen
usnul tiše v pangejtu
v ruce pečeť od glejtu
Na vědomost dává vláda
čím kdo stojí a kdo padá
což sama nemá ráda
naše slavná vláda
blesky hučí nad Hradčany
hromy tam duní nad pány
Pojďme radši do bordelu
kde se slečnami v plošeru
splynem v jednotě s těma komoušema!
102.
Obrys ticha trefil srdce
ne však jemně, spíše prudce
V těle mi hoří pochodeň
chtěl bych dvě dívky zároveň
nebo aspoň jednu řádnou
nechci od vás radu žádnou
Undáž udar, oh no!
Kašdrár šah šáh po meči
a vrchl se ke zteči
je to starý bojovník
smete nepřátelský šik
jestliže se nasere
Žije z postele do postele
a žvatlá jak nemluvňata na sjezdu
a stojí jak stará na přejezdu
Vlak se řítí po kolejích
Deml šílí ve „Šlépějích“
jsou to muka obraznosti
já tý kurvě vobral kosti
morek měla zatuchlej
zato trámkům je tu hej
ti žijí a filtrují svůj van
jenž prochází davem nikým nepoznán
V bezvětří se lépe žije
než-li přijde policie
103.
Glóbusem si otáčím
kampak si zas odskočím
do Francie na párky
v Buloňáku nyjící
snad nechytnu příjici
Když se vydaj s opicí
lovit šlapky do ulic
na plameny mužských svic
popálené prsty vlastním
dělím tyto zprávy vlastním
dětem v peckách oliv
hrozí valut příliv
Žerte šrouby všecky
jsou jich zase plné necky
Plán se plní na sto procent
ztloustnu z toho brzy na cent
hubnu, vznikne ze mě fragment
Bubnu kůže, vlasy pro paruky stařen
vrásčitá kůže – pohoří amazonek
při jejich pohledu vadne i stonek
pod clonou ze silonek
Mají v sobě velké díry
jedí modrobílé sýry
netvářej se růžově
ale zato dobově
104.
Běží vrabec podle plotu
nelítá a nezobe
nepochopil tuhle slotu
a kráčel si pro lopatu
píchačka píchla
Zvon „hell bell“
a krev stříkla, já se chvěl
nesnáším rudou barvu
a tak se pod stůl narvu
a budu tam pěkně zticha
trávit teplý obsah břicha
V televizi shlédnu zprávy
Gott sei dank
ve straně všichni zdrávi
bodejť ne, vždyť slyšíš zprávy
Drkotá tam jakás sličná
dáma, co je z toho říčná
trpaslík ji honil v lese
slina se mu v hubě třese
Od hladu mu kručí v břiše
ze všeho je zblité klišé
105.
Bílou hůl mi v ruce dali
řekli: Milý slepců králi
v parlamentu zabedni se
sedněme si na zadnice
je nám hej – chrání nás milice
v potoce třou se nám bělice
Sumec starý kroutí hlavou
jednou levou druhou pravou
odneste ty poutače
a místo nich bez rvaček
zrobte Spartakův zástup
Majerová, Řezáč, Olbracht
… nástup!
Vznikl velký zástup
já jim zmizím brzy
zrychlím svoji chůzi
boty někde ukradnu
cestující přepadnu
na trati pacifiku z Čerčan
až na kraj světa touhou hnán
jako gorila obraná o banán
divočím jako Talián
převlečen za mužika, nepoznán
k ránu zmizím po anglicku
jako pára nad čajem
to je sen to je sen český sen
106.
Ty kurvy hlavy jim urvi
na zdi metra nápis září
občané jsou právem v šoku
mladíci jak tetřev v toku
honí holky po ulici
s obuškama – jsou to býci
připadám si jako vůl
před krávou v říji
a v hlavě cítím úl
včelí královny je půl
Mé já skřipcem elastické
zásahem být méně lidské
ukroucenou nožičkou
jen docela maličkou
jako ta současná krize
zaniká bolšánů vize
už vo tom pořádaj schůze
o té blůze, něžné lůze
chátra pátrá nezná bratra
Veze je teď černá Tatra
dívají se na ně z patra
jako na ňákýho lotra
co vybral v kostele kasičku
s úsměvem na líčku
agituje slepičku
co hvězdičku má na víčku
a v biskupu státnost svou
Politika je nám hrou
107.
Válka dlouhá tisíc let
mi začíná rezivět
jak ze železa byl by svět
v němž zrodil jsem se slepý
pak říkali mi: Nepí!
Já s flaškou rumu v ruce
pořádám revoluce
padl výstřel z Aurory
a já spadl do jámy
Do jámy lvové
hroutí se mi snové
staré i ty nové
obě stejně dobré
Saně jako saně
přiletěly k bráně
jedny dřevěné
druhé trojhlavé
108.
Zhasněte světla
hvězda sem slétla
pravila metla
já jsem se spletla
když jsem tu metla
káňata se slétla
jak na mršinu
Půjdu k ránu
na šíleném tobogánu
Tančím s ženskou vždy po ránu
v ústech pachuť sotva vsatnu
a není ani na vybranou
Nač se tedy držet stranou?
Tak do toho říznem, ne?
Krev vystříkne a my – jé!
To prase se umyje
jako pes vyje
když tiše hnije
jako v kanálu zmije
109.
Ahoj, Honzo, jak se máš?
Máš-li pak chuť na guláš?
Pusť si TV, to si dáš
cos ještě nepoznal
Uragán co zemí vál
nepoznal snad ani král
tento nový mocipán
strachem celý podělán
Na záchod to nestihl
no prostě to prošvihl
nabarvený do hněda
jako malý nezbeda
Už je zase jako sud
a pořád se cpe jako Robin Hůd
110.
Poslední, pak jdeme spát
to bys parfém, to bys rád
až si budeš večer hrát
a budeš se usmívat
usmívat, usmívat
Tak sakra! Bzzzz
roztáhněte koutky úst
a nenechte kůži srůst
Držím půst, držím půst
hladový jsem jako lev
v žaludku ozývá se mi řev
sněd bych třeba hřebíky
nebo z basy kolíky
Na Sibiři není chlast
to nevadí
hlavně když jsou peníze