Ta vesnice Skalsko se mi líbí......na prudké stráni nad zeleným, skalnatým údolím s potůčkem mi připadá jak česká verze francouzských kamenných městeček, trčících věkovitě na kopcích v krajině... Jsem tu, abych účastí podpořil již zaniklé mše... Dva dominikánští mniši se odhodlali s nadšeným odhodláním  vzkřísit v mšenském kraji odumřelý duchovní život.......Skalský kostel, přes nějž se vlna obecně společensky přijímané víry přelila už hodně dávno, je sice velký a pěkný, ale odraný jak oběšenec, visící pro výstrahu už hodně dlouho na slunci, větru, dešti...

Do mše, provoněné hojným kadidlem, se setměním a hartusením přihlásila bouře... nedá se odejít, železnými dveřmi protéká voda a za nimi leží hustý koberec stále drnčících krup... Když se bouře vyhalasila, otevřelo se nad širokou náhorní rovinou mnohatvaré, mnohabarevné oblačné představení... Stromy, požehnané vodou, se třpytí ve slunci... do dálky odchází nafialovělá temnota, nad níž se tyčí majestátní horstvo zářících kumulonimbů......ani se mi nechce do údolí na nádraží......

Sedám si na lavici pod nádražní střechou, hledíc na odpařující se koleje... „A ejhle, ty jsi mi ale pěkný pan domácí !“ ......na kolejích se objevil krásně vybarvený rehek... Jako obvykle při setkání se zvířetem na něj žvatlám, dětinsky nepřemýšleje, že mi nerozumí... Hlas přece nemá jen hranatý obsah slov, ale též melodiii... a o té ptáci něco vědí...

Dívá se na mě z očka do očka a přelétává sem a tam, stále blíž a blíž ke mě... O to víc žvatlám, radostně povzbuzen jeho zájmem... No vida, jakého nového kamaráda jsem potkal! Rehek už sedí na lavici kus ode mě, pokukuje, začíná mě napadat, že trochu nervózně přešlapuje... A v tom mi to začíná docházet... Houby zájem, houby kamarád! On tady někde má hnízdo s mladými a já jsem ve skutečnosti jen překážka, které se bojí a která mu brání zafrčet se zobáčkem plným hmyzu do svého domova! Zvedám se, abych vyklidil místo, a rozhlížím se po trámech, kde že ten střapatý domov bude? Ale ouha - hnízd je tam několik po celé délce přístřešku - a venku prší... No tak nic, kamaráde, budeš mě muset chvíli snést, říkám mu, když usedám znovu na lavici obžalovaných... Díváme se sobě do očí... Tedy on jedním zkoumavým a já svým nadšeným jedním a půl, následkem to bitky v mládí…

Nakonec se přece odvažuje, zvažuje tlaky potravní situace a vyhodnocuje zevrubně mou osobu, a zalétá do hnízda nade mnou, které tak ztrácí svou anonymitu... Kolikrát jsem už zažil ty zvířecí oči, ať už ptačí korálky či bezedné studny srn, nehybné hadí čočky či pronikavé lasery divočáků... Vždycky, vždycky se ty oči zavrtaly až do největší hloubi mého já, kam ani sám nedosahuju...do hlubiny blízkosti, jednoty... Na tu němou otázku, to hluboké zkoumání možnosti důvěry, nikdy nezapomenu ve všech jejích podobách...

Ošuntělý vagonek přijíždí s houkáním... Tak už budeš mít pokoj, tatínku... Nebylo to sice tvým zájmem, ale přece jsme se setkali....přece jsme se do sebe zapsali....přece jsi mi nakonec tu důvěru dal....a snad i ten Pták na nebi absolutna v tom velkém kamenném hnízdě se svíčkami na kopci... Odjíždím poctěn ve směru temných oblaků...

Karel z lesa

PS: ...ale ještě si neodpustím zcela praktický dovětek, který to vše rozbije... taková je realita... To nádraží bylo, stejně jako nádraží v Katusicích a ve Mšeně, za nevím kolik milionů plně a krásně zrekonstruováno. Stejně tak vlastní těleso trati mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví. Práce na trati trvaly více než rok a stály stovky milionů. Následně potom, po dokončení všech těchto prací, byl provoz na této trati víceméně zrušen - současný stav je takový, že ve všední dny už nejezdí vůbec žádné vlaky a několik jich jede pouze o víkendu, a to pouze v letních měsících... jeví se to jako praktický poslední předstupeň pro následné definitivní zrušení trati... Tak takhle nádherně smysluplně se to u nás v tomto státě dělá, víte? Na nic nejsou peníze, že? Z jakýchže to peněz, než ovcí daňových poplatníků, že? Ano, tak zase utíkejme k volebním urnám zvolit lidi, kteří se nám vysmějí jako naivním hlupákům, spotřebnímu materiálu... Kdo kdy psal své protesty na různé úřady, ví, o čem mluvím... Občane, jako svobodný idiot vol, my si stejně uděláme neodvratně to, co chceme my... Proti tomuhle výrazně českému brutálu byla bouře nad Skalskem neškodným mňoukáním...