***


jak je možné, že sny modré zdají se jak nebe samo…
a vzduch voní mořem a srdce je vypráno v dešti mých slz jak si stýskají hladině a dálkám dalekým a unaveným na slunci věčnosti
které já chtěla poznat tolik a na domov nezapomněla přísahala bych že zapomenout nemohla bych ale touha dálek zlákala mé srdce a snad i duši a mé rty toužily ochutnat tu nepopsatelnou chuť nového koření a nohy chtěly jít jinam a snad má chodidla zatoužila po horkém písku hejčkaném na slunci blaženosti
děkovala jsem Bohu že neztratila jsem lásku k tomu kdo jsem a odkud jsem a já ptala se tisíckrát větru co si pohrával s mými vlasy a ne tolik s mými sny odkud já jsem je to tohle také má zem snad stará historie by odpověděla jen já neuměla mluvit k větru co hladil mé vlasy a snad mluvil ke mně víckrát než já k němu a snad kdybych ho mohla slyšet vyslechla bych svůj příběh ale já to neuměla...

snad vrátím se jednou zpět ale teď jsem tady abych poznala tisíce chutí této země a snad starou slávu králů a jejich opuštěné pyramidy mají prazvláštní atmosféru něčeho nepopsaného a snad ty zdi umějí i mluvit kdo ví ví to snad slunce co zapadá či měsíc co stráží jejich hrobky nebo opět můj přítel vítr... jen já neumím ho slyšet ke mně mluvit…





americká veverka ve ve verka
v par par par ku


hop hop
a stojím nepozorovaně na trávě u svého stromu
hop a hop
já hlodavec za svým ořechem
a tam skejtaři co o mně nevěděj a neviděj mě
hop a hop a já už jsem ve svém stromoví co o mně také nic nepoví
i já hlodavec pozoruji ty nešiky co minule chtěli si štípnout své štiky
a co si hrají na machry co to také neumějí
já být zlý hlodavec a hledám si kůru do které hlodati nepozorován okolím
ale jak hlodati bez toho býti spatřen či sluchem důchodce zaznamenám či machrem na skejtu





pohádka pro Romana jméno jako novela z Teplic které osídlí arabští cestovatelé.


bylo nebylo a vlastně ani nebylo tak bílo... byl starý bernardýn Bernard a ten rád cestoval a chodil po horách a když mohl tak pocestným od moku pomohl
bylo nebylo a vlastně i bylo byl horský záchranář s bedýnkou od krajinného medu či později rumu
byla babička ta ráda pekla a byla přísada co chuti medu dala
byl nebyl starý mlsoun od džemu a byl starý kubánský bílý rum uleželý a ten byl co dneska je v kauflandu to je líh i když se tomu říká bacardi či kubánský rum to není

konec pohádky není



Ilustrace shora: Karl Wilhelm Diefenbach, Jeremy Miranda, Samuel Araya