Záviděníhodná stolice

Věříce i nevěříce,
již z rána rmoutí se velice,
nedostaví-li se svatá,
nebo pravidelné stolice.

Kdo nemodlí se,
u boha neobstojí,
kdo špatně stravuje se,
při stolici stojí.

Správného života si hledět
a zdravě jíst
a při stolici budeme sedět,
tím jsem si jist.

O SLOVECH

Vibrace

Slovo je vibrace vzduchu.
Vibrace vzniká v egu.
Ego sídlí v hlavě,
slovo tak vyletí hravě.

Tak si uber

Když se člověk potřebuje
někam dostat rychle,
objedná si Uber.
Já názor vyslovím rychle
a pak si říkám uber,
to si nikdo neobjednal.

Přídavek

Přidávaná důležitost skutku
je větší,
než důležitost skutku.

ROSTLINSTVO

Alternativní výchova

Líska-hezké listy
a plody dává.
A k výchově napomáhá –
ha, ha – napomáhala.

Javor

Na voru
z javoru
sjedu
vodu.

 

Platan

Sedávám pod něj,
když je hic.
Co vím o platanu?
Zhola nic.

Slivoň

Šťáva z plodů
kvasí v sudu.
Krása ze dřeva,
v hlavě úleva.

 

Třešeň

Jedna pecka za druhou
v červeném obalu.
Netrhají prodejní žebříčky,
trhám ze žebříku třešničky.

 

Hruška

Hruška dává plody
tenké v pase se zadečkem.
Jsou plné vody
a dole s bubáčkem.

 

Jabloň

I jabloň dává plod,
který přijde vhod.
A při rozkrojení
hvězdu učiní.

 

Emigrace

Lípa, lípa, lípa,
v aleji míjena.
Papa, papa, papa,
zůstává Milena.

 

Rozchod

Lípa, lípa, lípa
v aleji míjena.
Papa, papa, papa,
mává mi Milena.

 

Konec v háji

Složil jsem haiku,
při procházce v aleji,
o té květeně.
Líbila se mi – Květě ne.

 

Bodlavá oslava

Důstojný bodlák,
tyčící se na louce u potůčku,
jaký to chlapák,
mezi kvítky pomněnek, pampelišek a zvonečků.

Hrdý jako důstojník
s červenou medailí na zelené klopě.
Stojící na place
před vojíny, svobodníky a svobodně.

Ty kvítka stojí opodál,
není ale důvodu, aby se kdo bál…
Ani stovky bodáků
a štítů z čepelí lístků.

Na lístku jedenáct úkrojků má,
jak apoštolů bez Jidáše.
A proto ten strach,
jak z příchodu Ježíše.

On ale nepřichází,
bodlák tu je.
Nasáklý té čiré vody,
jak nás náš Ježíš.

Křičící na louce,
utrhni mne!,
ať nejsi sám.

Když se utrhne,
hlava mu poklesne.
Jak v pokoře důstojníku.

Člověče, ty kvítko,
bodlák i s pokleslou hlavou
a suchej!,
doma zdobit bude.

Osvobozená Ema Cipová

-Chtěl jsem si popovídat
ona jen povídat
-čas s ní prožívat
ona jen užívat
-chtěl jsem ji poezii psát
ona dálky poznávat
-do kavárny ji pozvat
ona pivu holdovat
-chtěl jsem ji sukně kupovat
ona kalhoty nosívat
-chtěl jsem ji mávat
ona v mobilu psát
-chtěl jsem ji radost udělat
ona prý umí vydělat
-do ouška ji šeptat
ona hudbu poslouchat
-chtěl jsem s ní tancovat
ona začala běhat
-chtěl jsem ji líbat
ona začala zpívat
-chtěl jsem se s ní radovat
ona rady mi dávat.
Ale i tak ….
Chtěl jsem ji milovat.
Za stehno ji chňap.
A začal se bát,
seděla jako chlap!

Ustoupil jsem vzad!

To moje chtělo,
to celé zhatilo.
Osvobozeným ženám
ničeho nedopřávalo.

Samotná cesta

Prolízal se k cukrovce,
prodrbal se k lupénce,
uhrál se k uhrám,
prohonil se ke kapénce,
pronesl se ke kýle,
prokouřil se k rakovině,
propil se ke kolice,
zvlčil se na klice,
obejmul se k radosti,
ukecal se k smrti.
A to vše – sám se!
(čtěte v  tempu a to, co nejrychlejším)