Milan Korál se narodil se 16. května 1956 ve Vysokém Mýtě, královském věnném městě, kde, až na několik "beatnických" roků, žil a stále žije. Po absolvování ZDŠ se v Pardubicích pokoušel vystudovat obor provozní chemik. Neuspěl. Vystřídal mnoho zaměstnání. Pracoval jako laborant, úpravář vody, přidavač, vazač těžkých břemen a závozník. Nejdéle byl zaměstnán u firmy NOPEK a.s. v pozici skladník a mísič, dvacet čtyři let, později v invalidním důchodu. Mimo klasickou literární činnost občas publikoval časopisecky - Tvar, Literární noviny, Mejtoviny, Trs, Salon atd. Byl držitelem několika ocenění z literárních soutěží (např. Šrámkova Sobotka 1993). Byl rozvedený, měl jednu dceru, Ilonu. Pokud mu to zdravotní stav a věk dovoloval, pravidelně sportoval. Byl vášnivým kuřákem cigaret, měl rád hudbu (mimo klasickou dechovku) a zvířata, zejména psy.

Vydal básnické sbírky Made in retro (Protis, Praha 1994), Pod puškařskou oblohou (Sursum, Brno 1998), Tichá bestie (Protis, Praha 1998), Ta noc (edice Tvary, Praha 1999), Měsíční fortissimo (edice Tvary, Praha 2001), Hodina znásilněné pravdy (Via Alta, Tisová 2001), Opilý kentaur (Oftis, Ústí nad Orlicí 2004) a Barabas (Protis, Praha 2006) a prózu Náhradní nebe (Protis, Praha 2010). Jeho texty vyšly také v různých almanaších a antologiích: Rychnov 89 (OKS Rychnov nad Kněžnou 1990), Přetržená nit (Obratník, Praha 1996), Cesty šírání (Triton, Praha 1996), Pošli to dál (Chronos, Praha 2003), Pošli to dál II. (Grantis, Ústí nad Orlicí 2004), Pošli to dál III. (Grantis, Ústí nad Orlicí 2005), S tebou sám (Dauphin, Praha 2005) a Soví let (Protis, Praha 2009). Až do své smrti byl aktivní na facebooku, kde prezentoval své nové texty. Zemřel 4. prosince 2022 ve věku 66 let.