Celý život se vnímám jako součást krajiny, v níž se pohybuji. Vyrostla jsem na západě Krušných hor a později přesídlila na jejich opačný konec. Už první sbírka, Eroze hran (2012), tuto zkušenost v některých částech odráží. Vystudovala jsem bohemistiku na Pedagogické fakultě UJEP. Publikovala jsem mj. v Partonymě, H_aluzi, ve sbornících literárních soutěží. V Plži se objevily mé texty již při přípravě předešlé sbírky. V roce 2015 proběhlo v Brně scénické čtení z Eroze hran připravené divadlem Agadir - ve městě, odkud pocházeli mí prarodiče a v němž se cítím zvláštním způsobem doma. Vdala jsem se do malé vsi na Ústecku a porodila dceru. Kařina, titulní cyklus sbírky, vyrůstá ze šrámů severočeské krajiny, a zároveň se v některých postavách a momentech pocitově vrací do studených smrkových lesů na západě a k dávným rituálním místům toho kraje.

Kařina přišla dávno před tím, než jsem se stala matkou. Je temnou stránkou nejen mateřského principu v přírodní spiritualitě, ale i toho, co vnímám v severočeské krajině - slyším ji v na Mariánské skále, potkávám ji na Střížovickém Vrchu, skrývá se v trnkových keřích nad Žandovem.