ze sbírky Gordická hlava
(Severočeské nakl., 1989)
(Martin, kasárna, 1954)
ze sbírky Ovoce noční
(Adolescent, 2014)
- Konečně zase mezi svými!
Šervůdem kroužej Olaši na lovu
- Buď zdráv! Jak žiješ? Timone
ze sbírky Po hadí kůži
(Host, 2017)
BÁSNÍK JE NA POČÁTKU POTRAVNÍHO ŘETĚZCE, STARÁ MILENKA NA JEHO KONCI…
Smyslem první Ročenky v roce 1998 bylo napsat hezkou péefku a informovat přátele a hlavně nepřátele o vědeckých pekuliaritách Vědeckého studia. Upozornit, že zde na serveru Severu existuje skupina lidí, která mu může být velice blízká. Nyní nám – asi poprvé – dochází, že od té doby uplynulo osmnáct let. Hoď kamenem, kdo jsi bez umění! říkáme. Símurgh, král ptáků, přeletěl Údolí závrati a začal se bát létat. Obivan Kenobi na planetě Opic lepí pytlíky a nechce být nebezpečný, ale umí zabít ve čtverci tři na tři. Kouzelnickej pohled na život je škodlivej, napíše na konci života Rowlingová, – nás ostatní čeká bitva, v níž i vdovy přijdou o své muže. „Básníci jsou čistí, milí, / překvapí vás svojí pílí.“(Jen více básní o básnících!)
Patrik Linhart
Agapé
Ref: Jestlipak víš jestlipak znáš, co to slovo znamená?
čímpak to je, že obměkčí i srdce kaménná
agapé láska ryzí v ní smutek končí,
poslední slza zmizí Bůh setře z očí,
trápení, strádání, nekonečné čekání
agapé to je nové svítání
Přátelský ruky stisk a něžné obětí, vítězná píseň vězňů když k nebi vyletí,
Agapé to je zemřít, aby druhý mohl žít,
Agapé, to je těžký kříž na sebe vzít,
Agapé, to je víc než láska tělesná
Agapé, končí noc dlouhá bezesná
Agapé, to je známá vůně domova
Agapé, to je láska Kristova
Pyroman
Požární komise církevní striktní příkazy má,
uhasit v zárodku hoření, když někde začíná.
Támhle někdo kouká nějak moc vesele,
Tož ho přichladíme, církve nepřítele.
Jenže nad námi se směje tiše pyroman,
je to Pán Bůh sám.
Komise své práci rozumí, do plamenů šplíchá,
sotva však požár se utlumí, vítr jej rozdmýchá.
Bůh je přece jiný nežli býval kdysi
utlučem ten oheň vědeckými spisy
Jenže nad námi se směje tiše pyroman,
je to Pán Bůh sám.
Úředník pro věci církevní v obleku z azbestu
připíná jednotce hasební metály na vestu.
a hned sbor hasičů vyšší výkon dává
duch svatý však oheň stále rozfoukává
Nad námi se tiše směje tiše pyroman,
je to Pán Bůh sám.
A už nám do výše šlehají plamenů jazyky
tam blázni nějací jásají, že Bůh je veliký
a už je to tady a už se to žhaví
jak se to rozhoří nic to nezastaví
Nad námi se tiše směje tiše pyroman,
je to Pán Bůh sám.
Písňové texty Václava Žďárského
Strana 1 z 3