Skupina XXVI Skupina XXVI
Skupina XXVI Skupina XXVI
  • Home
  • Autoři
  • Novinky
  • Dějiny
  • Pozvánky

Věra Bartošková

(nar. 1946) básnířka a publicistka. Vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze, od roku 1974 žije v Duchcově. Pracovala jako redaktorka v Severočeském nakladatelství a v různých regionálních periodikách, v roce 1993 založila nakladatelství KAPUCÍN Společnosti přátel města Duchcova, aktivně působí v několika ekologických a občanských nevládních organizacích. Do literatury vstoupila samizdatovou sbírkou Jezeří (1988) a uspořádáním publikace Chceme čistý vzduch (1990) o ekologických demonstracích v Teplicích. Z její publicistiky je nejznámější knihou Duchcovský poklad v Lahošti – evropský fenomén (Kapucín, 2009). Svými básněmi přispěla do různých antologií, sborníků či almanachů – např. Od břehů k horám (Votobia, 2000), Sluneční koróna (Kapucín 2004), Poutníci slova (Teplický Šlauch, 2004), Rošády (Balt-East, 2006), Odlesky z řeky poezie (Severočeský klub spisovatelů, 2007), Sever, západ, východ (UJEP, Ústí n. L., 2009) Kde se země provinila (Severočeský klub spisovatelů, 2009), Umlklé struny zvuk…? (Severočeský klub spisovatelů, 2010), Ptáci z podzemí (Milan Hodek, 2013), Schodiště příběhů (Milan Hodek, 2013), Jen krůček od tajemství (Severočeský klub spisovatelů, 2013), Pastýři noci (Milan Hodek, 2014), Rybáři odlivu (Milan Hodek/Paper /Jam, 2015 ), Řezbáři stínu (Milan Hodek/ Paper Jam, 2016), Řeka úsvitu (Milan Hodek/Paper Jam, 2018).

Samostatně vydala sbírky básní: Vrstvení v krajině (Kapucín, 2002), Zasaženi sluncem (Kapucín, 2003), Světlo stromů (Severočeská vědecká knihovna / Severočeský klub spisovatelů, 2005), Šupiny hlubin (Severočeská vědecká knihovna / Severočeský klub spisovatelů, 2007), Neuzeměná (Kapucín, 2010), Poutníci vln (Kapucín, 2014), Noční květy (Severočeská vědecká knihovna, 2018).

Podle její básně „Strach o moudivláčka“ byla nazvána antologie severočeských a lužickosrbských autorů (Kapucín, 1996). Z veršů její sbírky Vrstvení krajině zkomponoval severočeský skladatel Václav Bůžek kantátu pro soprán, baryton, smíšený sbor, varhany a orchestr nazvanou Černí čápi a bílé labutě. Kantáta měla premiéru v roce 2004 v Teplicích v podání Severočeské filharmonie a sólistů Národního divadla.

Její poezie je zastoupena na webových stránkách Obce spisovatelů Praha www.obecspisovatelu.cz/tvorba a nakladatelství Žár, ostravské pobočky Obce spisovatelů www.zar.cz

Titulek Datum vytvoření Autor Počet zobrazení
Věra Bartošková: Sépiový zátah 08. 11. 2020 Napsal Mour de Zencle Zobrazení: 244
Věra Bartošková: Stíny světla 24. 03. 2019 Napsal Mour de Zencle Zobrazení: 228
Věra Bartošková: Severočeská haiku 13. 07. 2018 Napsal Mour de Zencle Zobrazení: 227
Věra Bartošková: Krajina okopává kotníky mocných 17. 10. 2017 Napsal Mour de Zencle Zobrazení: 205

Kdož mají login

Zobrazit
  • Zapomenuté jméno?
  • Zapomenuté heslo?

Hledání

Novinky

  • Nezdá se vám, že už mu začíná růst nos?
  • PAKO – patafyzika v Teplicích a její historie
  • Zdenko Pavelka (10. 10. 1954 - 22. 5. 2025)
  • Kabaret Speciál repo
  • Pavilony 2025

Nejčtenější

  • Pavel Řezníček - 6 let od úmrtí zuřivého surrealisty
  • Almanach Šlauch 2000 aneb spodní proudy existence
  • Louis-Armand de Lom d'Arce de Lahontan, Baron de Lahontan
  • Hrabě Špork - divadelní hra
  • Lašská čítanka
  • Skupina XXVI na Milešovce aneb: Ty píčo třetihorní!!!
  • Sraz na Krušci po 100 letech aneb deadmani opět v akci
  • Proč Vám to posílám?
  • Roman Szpuk: Mentolové meditace
  • Petr Hrbáč: Pažitkový oheň

Podpořme jednotně Ukrajinu!

https://www.web4ukraine.org

STOP Russian military aggression against Ukraine!

Nesouhlasíme s agresí Ruské federace vůči Ukrajině

Šlápoty a výstřiky na startovači Karla Rady

V září mi bylo 60 let. Ochladilo se a začalo pršet. Servírka v chomutovský Kulisárně byla připravená, že přijde hafo lidí, ale chodili jen samí mlaďasové.

Cejtil jsem, že od tý mojí loňský mozkový příhody jsem dost zestárnul. Že nestačím s dechem, že jsem celkově zpomalenej, ale že jsem rád, že žiju.

Hráli jsme stále ještě v pětici s Olivií, naší transbasistkou, Karlosem na bicí, pokerovaným Chálím na kytaru, Magdou a mou vystrašenou maličkostí. Já békám. Haj hou jede.

Ale oslava mojí šedesátky se mění v prochcaný fiasko. Skoro nikdo z mých přátel nedorazil, a to akci avízuju na sociálních sítích už od jara. V „Kulisárně“ od dveří protahuje, občas sem zavane pleskanec deště.

Je to všechno jen kvůli tý změně počasí, že nikdo nedorazil? ...

 

https://www.startovac.cz/projekty/slapoty-a-vystriky?ref=PROJECT_DASHBOARD

Text pro okamžik

Apokryf

 

Není pro mne cesty zpátky,
krk mi vklouzl do oprátky

Po levici lotr lysý,
po pravici druhý visí

Protože jsem více viděl,
větší musím dostat příděl

Krev má se teď vydovádí,
zlomyslná smrt mne svádí

Viděl jsem dnes kolem sebe
jenom samé farizeje

ochmelení ubožáci
dělali svou denní práci

Ti, co mají ruce vzadu,
už se těší na popravu

Bože, proč to všechno činíš,
ze svých skutků peklo viníš

Má bolest je stále větší,
promluv, Otče, lidskou řečí

Vidím slunce i s oblaky,
dejte napít těm dvoum taky…

...a tak zemřel básník mladý,
kopiníky ubodaný,

za to, že šel z Nazaretu
říkat čistou pravdu světu

Zemřel dřív, než řekl amen,
na jeho krk dali kámen

Třetího dne o půlnoci
přišli k jeho hrobu cvoci

Ivan Fried

Píseň s kytarovým doprovodem

  1. Jste zde:  
  2. Titulní stránka
  3. Autoři
  4. Věra Bartošková