V Y K O S T I T

Nejsem pevná
v kramflecích
v umírání
Jen s jistotou
řežu do masa
žlutý kotouč
úplňku

Vykostím tě
a natrhám
blatouchy do vázy


ONA /VE VANĚ/
Zas smývá z kůže
další flám
mejdlo bylo veliké
každého znám:
úvodní proslov
doutníky
alkoholy
raut

Zas smývá z duše
další flám
co slyšela-je stejné

Zvoní

Migréna
jak přístavní siréna

CAFÉ IMPERIAL / NEZNÁMÉ LÁSCE/

Utíkali jsme
do slunečných dní
do sobot, nedělí
tam trubka Louise Armstronga
hraje na rohu květinářství
obchod mýdlem voní
levandulí...

Navrhuji koblihovou válku
- tak velká a dětské móresy -
zvedneš hlavu
od Financial Times

- vzdej se naděje,
pak najdeš štěstí -
pravil moudrý filozof

Nebude z ní jiná žena

V Y Z N Á N Í /POEZII/

Básníkův mezičas
je nečas
bytí jen pro sebe
malé dětské radosti
první vločka

Básník pomalu střádá
co vidí – co žije
dostává obrysy
průsvitné drapérie
pak halenky pak
kabátku

Vše velké se odehrává
v mysli tiše
na nepřístupných skaliskách
v zapomenutých krajinách
které nejsou na mapě
sídlí brána
k pramenu poezie
který se rodí z tíhy žití
neb kdo nestrádá
kdo netrpí
kdo neprosí (ať přijde)
kdo neklečí
není rozervaný v nitru
nemůže být básníkem

vkročím-li mezi šelmy
- pak stanu se šelmou…
vkročím mezi lidi
- stanu se člověkem…
vkročím do osamění
- stanu se básníkem…