Další z pohádek pro Jasmínku a Dorona.

-"Ahoj, co tu děláš?"
-"Co by, vyhřívám se na sluníčku.'
-"Tohle je moje místo, já tady totiž bydlím. Ale klidně lež, můžeme si povídat." Kocour, kterému střecha na zahradním altánku patřila, si lehl vedle kočky,m ale jistá nedůvěra u nich ještě přetrvávala.
"Že by ses třeba představil?"zívla kočka, když už jejich mlčení
začínalo vypadat hloupě.
-"Říkají mi Bonifác. Ale mně se to jméno moc nelíbí."
-"Ale jdi, náhodou je to docela hezké jméno. Já se jmenuji
prostě Kočka, protože nikomu nepatřím. "
-"To jako že nemáš žádného člověka, který by se o tebe staral?" -"Já se o sebe starám sama. A taky občas o moje koťata. Jenže ta
se mi vždycky rozprchnou do světa a nevím, kde se toulají. Ani jestli jsou vůbec ještě naživu."
-"To je smutné," řekl kocour, i když sám rodinu neměl. Byl vykastrovaný a trochu se za to styděl. Navázal tedy jinak: "Co myslíš, že bude po smrti?"
-"Nevím, ale představovala bych si něco jako veliký park, kde by
byly samé kočky a žádní psi ani zlí lidé. Bylo by tam pro všechny dost potravy, v potůčku by tekla čistá voda a sluníčko by pořád hřálo, žádný déšť ani sníh... "Kočka přivřela oči a nejspíš si tu krásnou představu promítala pod víčky. Ale kocour se ušklíbl:
-"To by ti toho stačilo málo. Podle mne tam každý našinec bude mít jenoho člověka, který se nebude starat o nic jiného, než jak by mu udělal radost. A ti nejzasloužilejší třeba i dva. "
-"Prosím tě, o co jsi se zasloužil?" opáčila mu kočka. Kocour se
trochu zarazil a pak řekl:
-"Jednou jsem zakousl hada. Zrovna támhle na zahradě. A kdo zabije hada, to přece nemůže být jen tak ledaskdo. No uznej, že hadi jsou nebezpeční a někteří dokonce i jedovatí." že jeho obětí byl neškodný slepýš a že za to dostal od svých lidí pěkně vyhubováno, to už ovšem neřekl.
-"No, já si teď trochu odpočinu, řekla kočka, jako by ji to vyprávění kdovíjak vyčerpalo. "Beztoho jsem zase březí a až se zase narodí koťata, tak se skoro nezastavím."
-"Když je to s koťaty tak obtížné, jak říkáš, proč je vlastně
pořád rodíš?"
-"Vidíš, to mě nikdy nenapadlo. Ale je na světě větší radost nežli koťata? Snad jen ten svobodný život, jaký vedu." Kočka to řekla, i když nečekala, že jí její společník porozumí. Ostatně teprve teď si všimla, že usnul ještě dříve, než svoji řeč stačila dokončit.