U Chodů chodil
Na Čerchově v samém koutu Čech
sytou bramboračku si dávám.
Ačkoliv bych měl mít nazpět spěch,
u talíře tu vysedávám.
Copak tu jedla Eli Krásnohorská,
když sem vyfuněla v dlouhé suknici?
Propocený vercajk, jak mám dneska,
i s vylehčenou prkenicí?
Jistě tu z dámské kabelky
vybalila štangli salámu
a pak sledovala chodské selky,
kterak zapomnět hru na dámu.
Skauti v dálce u druhého bistra
potápějí nosy do langošů,
každý má sotva pár do filistra,
jak tráví dětství u odpadkových košů.
Srkaje otáčím se na hrst vos
hubených v pase až běda,
šilhají mi ze skla na podnos
a vyhánějí mě bodci od oběda.
Jdi už, moulo, jdi, bzzz, běž,
nebo do noci zpátky nedojdeš.
Smolo Sušice
Tkaničky těkají sem a tam,
stoupám na Svatobor.
Tkaničky těkají sem a tam,
jdu shlédnout obzor.
Tkaničky těkají sem a tam,
ty holky snad žijí,
tkaničky těkají sem a tam
v krotké hysterii.
Tkaničky těkají sem a tam,
sotva jim stačím,
tkaničky těkají sem a tam,
sedám si, svačím.
Tkaničky netěkají sem a tam!
posměšně žvýkám,
čelisti těkají sem a tam:
Zase! – si říkám.
Turisti na Kašperku
Jak tři doubky Kašperk vpředu stojí
na podlouhlé skále elegantně trčí.
Tak statné srnce obepíná chvojí,
pod ním se nová generace krčí.
V hospodě za hradbou pijani v závětří
naklápí do sebe jedno, druhé, třetí,
zbrojnoši červení, z ducha nic nevětří,
žaludek stopený a řeč v nesouvětí.
Přesto se vyfotí a stórují v cloudu,
nějaké pohledy rozhodí za hradby
a pak si vykročí, zásadně v proudu,
anebo blikají v režimu stand by.
Než bude prohlídka, dloubou se v nose
a na moštování hledí s nedůvěrou,
jak o něm k nádvoří vykládá Chaucer,
aby nějak zabavil tu chásku sterou.
A pak se utrhneme všichni kupředu,
kde zděšená průvodkyně nás vítá,
zahajujíc monologickou besedu –
a hlas štípe jak odveta od moskyta.
Místo na historii myslím na modřiny,
jež získal jsem po selfíčkovém pádu.
A ten dav kolem má charakter rozvaliny,
anebo aspoň dost zpustlého hradu.
Ritornel
Tolik práská mi řitní otvor,
jak by do žaludku právě se dalo
pár pěkných potvor.
