Na podhradí 1997

Stačí dát hlavu ze stínu
a vedle sebe sedět tiše
když víno barvy rubínu
po stěnách číší vzkazy píše.

V podzemí síně klenuté
-už kolikátá báseň městu-
a tvé rty- rudá na rudé-
nám k lásce ukazují cestu.

Prsty se v skrytu propletou.
Je vždycky těžké tmou se brodit.
Sejmout už masku prokletou
a napořád už v světle chodit.

Pavel Kukal ze sbírky Oblékání ticha

1985
To město- přízrak několika věží
kde jemné tóny zvučí údolím
a česká země k modrým horám běží
-já loučím se, však se zas navrátím.

Jen dál- čas plyne jako říční proudy
Tak prošlo celých deset století.
Čas slávy, bojů, slz, jež do té hroudy
zapadly -jejich hlas k nám doletí.

Zde české víno z prosluněných strání
co všechno skrývá- lásku, krev i meč.
Po každém jaru přichází čas zrání
jen ochutnej -tak nejlíp vzpomeneš.

Připomeň -město krásné, bílý kámen
a v hloubi skály stará sklepení
chladivý stín i žáru léta plamen
kterými víno ve svých písních zní.

Pavel Kukal z cyklu Vinařův kalendář

KLUSALA K RADARU

klas klasů lak laků klas klasů lak laků klas klasů lak laků
skla sklad skladů skla sklad skladů skla klad kladů skladů
důl důlků fald faldů sad sadů důl důlků fald faldů sad sadů
sada skla lada lasa alfa jala dala slad alfa klas lada lasa
sklad kajaků sklad laků dala kůl dala sad dala sůl dala lak
kůl kůlů sad sadů fald faldů sklad skladů klas klasů skladů
kra kraj krajku kra kraj krajku kra kraj krajku kraj krajku
alfa alfu fara faru alfa alfu fara faru alfa alfu fara faru
klus klusu klusal klusala klus klusu klusal klusala klusala
kraj luk ar sadu kus skla kus lasa sad sladu sud laku sklad
dala dar dala krajku dala sůl dala ladu dala kufr dala ruku
dal radu dal kůrku k sadu k radaru u kajaku u skladů u sudů

(z diskuse k americkému radaru v ČR duben 2007)