Básně ze sbírky Karla Dachovského ( 2015) Cestou z Betléma, která vyšla v roce 1990, vybrala Marie Dolistová.

 

KATEŘINKY
(nejstarší psychiatrická léčebna v českých zemích)

Za mříží kdysi bloumal šílený Smetana,
o patro výš stíny:
dílem posedlí, dílem zoufalci,
dílem výstředníci.

V nemocniční zahradě se skrývá
pod rododendrony šílené inferno,
beton a železo, samota krápníků.
K zmapování situace je nutno podotknout,
že regionu kraluje kříž
na vysoké štíhlé věži.
Kdysi tu byl klášter,
nyní ticho pronikavější než komorní c.

Zatímco hnijí štětiny prasat,
chórové modlitby vibrují a nesou se
až k hranicím vesmíru,
aby naplnily Newtonův zákon
a zákon Boží.
Ano, jsou bystřejší než vesmírné sondy
a ostřejší než odštěpky slídy.
V Knize života naskakují smysluplná písmena.

 

KÁZÁNÍ RYBÁM

Člověk dosud nevytvořil
nic krásnějšího než je chorál.
Neznám nic útěšnějšího
než je benediktinská zahrádka.
Jak jsou zanedbané lidské duše,
kolik atavismu v ulicích
a divošství na fotbalových stadionech!
S jakou elegancí se vraždí duše!

Svatý Antonín odešel jednou
od lidí, aby kázal rybám.
Co by dělal teď v dobách,
kdy má pravda tenký hlásek?

 

V DIVADLE

 Proč se ptát na zaměstnání,
všichni jsme herci na prknech světa.

Chladná hvězda mlčí
a zdá se, že lze
rozhazovat květy zla
po cizích zahrádkách.

Zapomínáme,
že jsme herci na prknech světa.
Zapomínáme na anděly
sedící v hledišti.
Zapomínáme,
jinak bychom se třásli
a přestali hrát komedii.

 

SILIKA

Břeh Vltavy, divoká tráva.
To místo se dřív nazývalo Silika.
Opodál na skále měla
mezi trsy tařic svou chýši
stará herečka.
Znali jsme ji,
jak kráčela k železniční stanici.
Vrásčitá tvář, těžký černý cop
se jí pohupoval na zádech
a v ruce nesla hůl,
jakou používali pastýři,
nebo snad patriarchové.
Večer ozařovala její příbytek svíce,
zatímco ona recitovala Shakespeara v originále.
Zima a samota. Každý trpí jinak.

Dnes je v Silice reaktor
a udupaná tráva.
Čas se odvíjí šíleně
a civilizace zakopává pod práh domů
kostřičky nenarozených dětí.

Cizí bolest se zabodává
do mého vědomí.
Nad skálou krouží holubi,
kdesi se ozývají skřeky harmoniky.