Ukázky básní ze sbírky Vejdumky (básnické a prozaické dílo Věry Dumkové z posledních dvaceti let), kterou právě vydává Nakladatelství Petr Štengl. Křest se uskuteční na večeru nakladatelství 3. prosince v 19 hodin v dejvickém klubu Za školou.

Šedivá růže tohoto rána 

I.
Nelítostní andělé se seskupili okolo býka spásajícího růže
Nasávám konečky prstů tvůj žal
Nezapomeň se podepsat na svoje parte
Uhranutí láskou se nepromíjí
Uloupená svatozář rozžíná nový den
Dáváš si naposled tři vejce do skla
Těkáním marníš poslední okamžiky
Mlaskavá chvíle nazrála do nicoty
Možná
V přepůvabné krajině znovu se narodíš

II.
Nesměj se třínohému koni
Tvoje slz skrápějí hladinu moře posetou hluchými chaluhami
Kolemjdoucí se diví
Máš na kahánku bratránku barde
Stařenka Noc ti podává slánku a mocně zívá
Nasládlé lejno tvých dní na hraně úsvitu páchne olejem
Nakonec ti zbude jen sníh v horkých dlaních
A sliz z únavy co nekonečně se line do dálav
Smrtící injekci ti dá sestřička z obludária
Nezoufej
Po tobě přijdou jiní

III.
Loďka tvých snů se položila na bok
Teď nemusíš nic
Upíjíš tajně víno mešní
Chipsy hostií chroupáš na černé párty
Oholená sláva se ti vryla pod čelisti
Čekáš na příští zánik domů spících v chmurném městě
Jak bohabojné
V těchto končinách už si nezahraješ
Dojímáš se nad šedivou růží tohoto rána
Už spi
Houslisto slintavých melodií

IV.
A možná se změníš v labuť
Možná ve strakatého králíka
Umyjí tě a navlečou do svěrací kazajky bezmoci
Tvoje zásluhy byly jistě velké
Nestydatý marnotratníku
Slepé patrony tvých otázek jsou dávno vystříleny
Neklidné rouno tvého přeukrutného bekání zůstává bez odezvy
Zklidni se
Zpod víčka ti ve spánku vyklouzla slza
Už se nesměješ neštěstí zbloudilého štěněte
Máš toho na krkolomnou cestu až až naloženo

V.
A na závěr se ti možná poštěstí
Poctít přeživší stařenu dřevěným polibkem umírajícího
Svíce tvých činů skomírají zeleně a modře
Ty bez potomků a směšných iluzí
Umíráš pln nevyřčeného kalu
Odcházet z tohoto světa
Je nevděčná práce
Možná dost špatně placená
Teď tiše
Něco si přej

Slam z účtenek

nejsu na fejsu to podotýkám ale piju Colu
poslední s koltem kovbojka
žádnou jsem nepřečetla jen verneovky
ale fernet nepiju je hořký
dnes jsem vůbec nechtěla vystupovat nakonec však hle!
ukradla jsem na báru účtenky a pero
nemám ani páru o tom co napíšu
jen do toho Věro
říkají mi kámoši
achjo achichi chi
nechala jsem doma starý trháky
tak co teď tady taky jinýho mám dělat
píšu pod tlakem hrnu cípoviny do řádků
zuby pod plakem mi říkaj je to v pořádku
básníci se kolem zubí
čas tlačí
a do potrubí pívo zvolna studeně a bublinkatě teče
to bude zase asi
dobrý večer
chtěla jsem jen sedět doma a drbat pejsky
vařit večeři pro Toma
a teď
(skoro si nevěřím) tady plkám svoje stesky samý slivky
verše načmáraný mezi pivky
a je to vůbec báseň já na to tedy peču
dnes tedy nedám doma véču
dnes dám jen trapas
to bude tedy těžký zápas
básníci s cigárem se nad sklenicí hrbí
to zas bude trapas to zas budou drby
zúčastnit se snad teď mohu když postoupím
opět o přestávce věnovat se budu slohu
možná nebudou to ani dvě minuty
ahoja děti!
a krok stranou uhnutý

(pozn. autorky: jedná se o doslovný přepis z účtenky)

***

leden 2025

Zkusili jsme fussilli
Aniž bychom tušili
Jak dlouho se vaří na
al dente…Vy to víte, pane prezidente?

Zpověď

2017

Já močila jsem na hřbitově
A u kostela kálela
A v opilecky kalné mdlobě
Já s hipíky se válela

A v mládí rozšlápla jsem brouka
Tak krásného že šel z něj strach
Já uměla na porno koukat
A do tváří mi nestoup‘ nach

Já dokonce to porno psala
(Ach, povídky mé lechtivé!)
Několik srdcí rozlámala
A blábolila nad pivem

Já urážela otce, matku
A kradla jako straka
Já vracela se k vlastním zvratkům
A nedovedla plakat

Já užívala drogy měkké
A z tvrdých aspoň usrkla
Já vydírala lidi brekem
A byla často nakrklá

To všechno přiznávám – však hrozná
Myšlenka ta mne nekonejší:
Své minulé životy poznat
Ten seznam byl by strašlivější

 Fotografie z večeru Nakladatelství Petr Štengl