Letošnímu, v pořadí už 26. ročníku děčínského Zarafestu, který se konal ve dnech 27. - 29. srpna, jsem kvůli svým jiným aktivitám mohla věnovat pouze jeden den – a to pátek 28. srpna, kdy se četlo v baru Plezír. No jo, ale z plakátu vysvítalo, že ten den se od 17 hodin koná v Městské knihovně Děčín dernisáž výstavy Malé hry: grafiky a dětské ilustrace výtvarnice Jitky Čapkové + workshop: Vyrob si panenku z makovice, a poté od 19 hodin že čte „Plezír kolektiv“ tamtéž. Tak jsem se z nádraží vydala pěšky do knihovny, majíc na zádech v batohu tři díly Historie české patafyziky, které si objednal Radek Fridrich. Byly nahuštěné nejen obsahově, ale i co se váhy týče, takže jsem se docela pronesla. Na terase knihovny byla už z dálky vidět červená paraplátka, která ve mně budila dojem, že vše je nachystáno, jen začít, a že na místě už bude spousta lidí. Ale když jsem vešla do knihovny, zarazilo mě podivné ticho. Vystoupala jsem do poschodí, kde jsem potkala jednu z knihovnic. Ta mně jemně odkázala na bar Plezír v Teplické ulici. Chvíli jsem jí oponovala, že plakát budí dojem, že je to v knihovně, ale pravdu měla samozřejmě ona. I vydala jsem se zpátky přes most a podél Labe, kde se kousek od břehu radostně ve vodě ráchal nádherný, macatý a huňatý (Radana by si smlsla!) bernardýn. Patafyzika na zádech těžkla a těžkla, dusno před deštěm také.

Před Plezírem už mě vítal halekající hlouček – byl tu Jiří Koten, kterého jsem neviděla asi 20 let, J. H. Kalif se ženou, bez kterých si žádný Zara neumím představit, Alice Prajzentová, hlavní organizátorka Zarafestů v úchvatných pozlacených botičkách, Pepa Straka, stálý moderátor Zarafestů, elegantní Iva Jakimiv, básnířka z Liberce, a Honza Walda Valík, duše Plezíru, a všichni už věděli, že jsem šla jako správně dezorientovaná seniorka nejdřív do knihovny – paní knihovnice jim volala. Leč nebyla jsem sama, prý jsme do knihovny zamířily tři. Ale to už se blížil Tomáš Řezníček, který mi jako obvykle s úklonou políbil ruku, básnířka a literární kritička Olga Stehlíková, z níž jsem měla obzvlášť radost, a tak jsme se dlouho, předlouho objímaly, Kolja Ivaskiv, básník a hudebník, jehož jsem poznala za svého působení v časopisu Tvar… A pak přišel za knihovnu i její ředitel Ladislav Zoubek, sedli jsme si vedle sebe.

Jako první četl Jiří Koten, původem z Jablonce nad Nisou. Vyučuje literárně-teoretické předměty na Katedře bohemistiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a na Technické univerzitě v Liberci, na Zara četl ze sbírky Směsné strofy (Odeon, 2025) – a četl strhujícím způsobem. Bylo poznat, že přednáší na vysoké škole; obracel se na všechny přítomné, díval se všem do očí a dokázal udržet naši pozornost. Básnířka, grafička a nakladatelská redaktorka Iva Jakimiv se narodila ve Frýdlantu v Čechách a četla se sbírky Onde (Protimluv, 2025), která je jakousi její osobní kabalou. Nikolaj Ivaskiv, původně z moldavského Kišiněva, žije většinu života v Česku. Studoval evangelickou teologii a profesně se zabývá zvukem, nahráváním audioknih, a nahráváním a skládáním hudby. Na Zara se probíral svou debutovou sbírkou Dívám se do očí rybě fugu (Malvern, 2025) – mě osobně zaujaly básně o Saturnu, ale myslela jsem při nich na planetu, která je mojí oblíbenou, na Jupiter. Básník, fotograf, hudebník a výtvarník Jan Walda Valík četl ze dvou sbírek – Pommes frites (2023), a Poslední Vest (2026) - obě Jt’ s nakladatelství (Jan Těsnohlídek) a konečně prozaik a scénárista Marek Šindelka, oceněný za svou dřívější tvorbu Cenou Jiřího Ortena, Magnesií literou (2x) a Českým lvem za scénář filmu Okupace, představil svou novou prózu Systémy něhy (Host, 2026). Závěr večera patřil jako vždy hudbě. Pod jménem OKSYI hrála a zpívala Oxana Gogolová (sic!) původem z Ukrajiny (btw, nenarodil se na Ukrajině i Nikolaj Vasiljevič Gogol…?), nicméně proživší řadu let na Slovensku ve Staré Lubovni a nyní působící v Praze. Její slovenština s poněkud východňárským akcentem mému uchu nesmírně lahodila, byť písně byly v angličtině. A byly hodně dobré!! 

Foto Svatava Antošová

Popisky k fotkám:

Foto-titulní: interiér baru Plezír
Foto 01: výtvarnice Helena Čubová v rozhovoru s Ivou Jakimiv, v pozadí stojí Marek Šindelka
Foto 02: Olga Stehlíková
Foto 03: Radek Fridrich
Foto 04: Tomáš Řezníček
Foto 05: Alice Prajzentová a její zlaté botičky
Foto 06: Jiří Koten
Foto 07: Iva Jakimiv
Foto 08: Nikolaj Ivaskiv
Foto 09: Jan Walda Valík
Foto 10: Marek Šindelka a Pepa Straka shůry
Foto 11: OKSYI
Foto 12: publikum v Plezíru