Kamikaze

 

Začínám žít neklidně

a jsem v tom nevinně.

Lidé mě do toho dostali

a to je špatné,

radši jsem měl snít v posteli.

 

Když sním,

nikam se neženu,

nikam neletím,

mám všechny rád

a snům vévodím.

 

Vedu je krásnou stezkou

a trávím při tom

chvilku hezkou.

 

Ano, kdo sní,

popírá život,

ale kdo žije,

chce být pilot.

 

Nechci být pilotem

osudu jiných.

Chci být kamikaze

a mít svůj osud v rukou svých.

 

 

Nepřipuštění

 

Bojíme se smrti

a přesto neužíváme života.

Máme spousty přátel

a sužuje nás samota.

Je zlá doba

a přesto máme peněz dosti.

Máme se rádi

a přesto je v nás hodně zlosti.

Máme století komunikace

a přesto se nedomluvíme.

Jsme chytří

a přesto mnoho nevíme.

Nekoukáme do zrcadla

a přesto jen na sebe hledíme.

Všechno je jinak

a to si nepřipouštíme.

 

 

Výkon

 

Odměna za naši dobře vykonanou práci

Hroutíme se jako trosky,

ale nechodíme bosky.

2002

 

Farmářská

Člověk, který si buduje statky,

musí být dobytek.

2002

 

Potravinářská

Můžeme si zvážit šunku

salát i kus sýru

nemůžeme si vážit toho

kdo nikdy nemá míru…

2002

 

Nejsem

 

Nejsem samotář,

ale stačím si.

 

Nejsem smolař,

ale pobrečím si.

 

Nejsem farář,

ale věřím si.

 

Nejsem chuďas,

přesto loudím.

 

Nejsem soudce,

přesto soudím.

 

Nejsem holanďan,

přesto bloudím.

 

Nejsem starý,

přesto chřadnu.

 

Nejsem mrtvý,

přesto chladnu.

 

Nejsem na Heleně

a tak vstanu.

 

 

 Až

 

Až stroj času

změní barvu mého vlasu

snad přestanu se bát

svou lásku někomu dát.

 

Až životní poznání

zklidní váhy mého váhání

snad přestanu žít v touze

a budu vnímat krásu pouze.

 

A až do plachet

přestane mi vítr vát

snad přestanu se o svou

existenci bát.

 

Svůj život

dám do rukou Pánu Bohu

zní to jako drzost

ale to snad mohu.

 

***

 

Kopretiny

bílá louka

snažím se jim vyhnout

vítr fouká

 

klečím

nos blíží se ke květu

ach

sláva létu

 

vstávám

kopretiny na místě

dálky se dotknout

nohy kmitají hbitě

 

asfalt

bílo již není

line se pach

jak se vše mění

 

HTL

 

Člověk byl stvořen

pro život v páru

já jsem sám

srdce, ale plné žáru

a nedbaje nic

žízeň v srdci hasím

nad plátnem zapomínám

čas svůj ztrácím

 

 

Já a malování?

Mám strach

udělat tah

 

VK vs. LD

 

Dal jsem si pod čepici

pravou rukavici

v té rukavici byla ruka

jen to zkuste jsou to muka.

 

Dal jsem si pod zadnici

levou rukavici

to jsou teprv muka

když ze zadnice kouká ruka.

 

***

 

Slečno

proč se na mě mračíte?!

Vždyť o mně nic nevíte.

Víte snad

co bych rád?....

Kdyby jste to věděla

tak by jste mě hnedka chtěla.

… ó, to sebevědomí …

Ale přejdu rovnou k věci.

Já nic nechci.

 

Mono

 

Je spousty krásných žen

však chci být

jen jednou okouzlen

 

Jen jednou z toho množství

být zasáhnut

do morku kostí

 

Je to přání onkologické

bolí to

ale je to logické

 

***

 

Jelikož mé ucho slyší

a oko vidí,

co by mělo býti skryto,

přesto není,

tu bitvu

v níž rvem se o koryto.

Lituji!

Názor se mi na člověka mění.

 

Však přišel jsem na dobrou věc:

dát každému, co jeho jest.

Tím ustane bitva,

jenž žaludky nám plní.

V té bitvě člověk chtíčem plýtvá

a tak žaludek nenaplní.

 

Je tu i druhé řešení:

dát každému, co potřebuje.

Leč tolik věcí tu vskutku není,

vždyť prstem na vše ukazuje.

 

Do třetice:

dejte každému všeho, čeho si žádá.

Snad radost z uspokojení

mu neukáže záda.

 

Bude to omyl,

myslet si, že bitva někdy skončí,

vždyť chtíč žádá i to

co jeho není!

A člověk…?

 

Ďáblova prohra

 

jsem Ďábel ve formě peněz

a ty člověče

jenž peníze nechceš

tak ty mi prosím tě

do cesty nelez

 

(později mi v klubu C bylo řečeno kamarádem J, že ďábel neprohrává a také neprosí)

 

Hledání

 

Čas

jenž plyne

v nás

 

letí pomalu na místě

a my v tom čase

se pohybujeme nejistě.

 

Mohu někoho poprosit..

Třeba Tebe Kriste?

Jen tak nás můžeš spasit:

 

zastav ten písek v hodinách

a nech nás spát

na márách.

 

Ulož nás do tmavého chladu

a nech nás ležet,

v klidu v zadu.

 

Pohyb je pro ty s neurózou,

nás nech ležet

s nohou bosou.

 

Může to vypadat,

že se chceme vzdát,

ale mi klidně můžeme vstát.

 

V našem nitru

je stále hodně pohybu.

Jen mysl žádá tělo

aby bylo v poklidu.

 

Není-li totiž tělo klidné,

tak ani duše ne.

Vím, není třeba žádat tělo,

ať ulehne.

 

A tak stojíme dál

a každý běží na svou metu.

Není třeba psát romány o životě,

stačí najít jednu správnou větu.

 

Tato věta se mi těžko hledá,

jelikož se mnou také hýbe neuróza

a jako brzda

pomáhá mi próza.

 

Zrada

 

Člověk zrazuje sám sebe,

když neposlechne vnitřní hlas.

A co hůře,

že za čas,

neposlechne zas.

 

Duše

 

hoňte mě

a nechytíte

bijte mě

a nezbijete

jedině co mě zničí

bude to má duše

nepřijde to zvenčí

 

Otázka

 

Já se neptám,

„Jak se máš?“

protože mě to nezajímá.

 

Ty se ptáš,

„Jak se máš?“

přestože tě to nezajímá.

 

Už otázkou

mnozí lžou.

 

Král a klaun

 

Králi

poddaní se klaní

už z dáli

ač vojska k nim vhání

 

Králi

poddaní dary nosí

třebaže se mu smáli

nesou plné podnosy

 

Králi

poddaní děkují

nejednou si lhali

teď spolu hodují

 

Je s podivem

kolik králi vzdáváme pocty.

 

A co takhle klaun…

Také si ho tak ceníme,

když zuby smíchy ceníme?

 

***

 

když si

člověk

uvědomí

jak je

vše

pomíjivé

o to více

začne

mít rád

živé

***

 

Málo kdo

zda-li vůbec

mě má rád

z toho usuzuji

že jen dobří lidé

mě mají rádi

 

***

 

Dokud mohu chodit (zdraví)

smát se (cit)

a vidět (rozum)

nebudu slzy ronit

bát se

a stydět

 

***

 

Jem stvořen z otce

a zrozen z matky

netoužil jsem líbat dvorce

netoužil jsem míti statky

 

Přišla školní léta

s kamarády jsem si hrál

nepadala na mě tíha světa

lhát jsem se bál

 

Potom nastal čas práce

vydělané první peníze

do tváře díval se krátce

a nastala první krize

 

Stáří mám zabezpečené

vše do karet hraje mi

mladí měl jsem radostné

teď brečet chce se mi

 

Možná, zdá se

že krásný život mám

toho všeho vzdám se

jen neumírat sám

 

***

 

neptat se

nesoudit

nevyjadřovat se

toď pěšák na šachovnici

rychlý kůň

silná věž

či šikmý střelec

být

v partii se i k prohře bít!

a bít…

a nebýt…

 

***

 

všechno co mám

mám proto

že nic nechci

 

a co chci nemám

jelikož pro to

nic nedělám

 

***

 

Výkon, výkon, výkon,

než spadne víko.

 

Informace

 

Cože?

Informace?!

No, ještě více, ještě více!!!

 

 

Informace nám dávají

toliko, že ještě než

dostaneme otázku,

už víme odpověď.

 

 

né vše, co slyšíme

je pravda

né vše, co říkáme

musí být lež

 

 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit