Rozednilo se

Vřídlo radosti

z uvolněných pout

tryská jako sklo

k vnitřnímu klidu

už žádný smutek

brázdy v povrchu

oplývají světlem

rozednilo se

 

Literatura

Slyším tě volat

připozdilo se

po okně teče tma

jsi za zdí

a já nedokážu

pomoci sobě

snad odpovím

na tvůj vzdech

vzkaz v láhvi

ve společných vodách

a ty na můj

 

Lineární koloběh

Anděl odvalil kámen

Prameny v nás vyschnou

ale zase budou zurčet

to je koloběh přírody

 

Jako byl obnoven Kristus

a Přímluvce přišel včas

nespálí nás kyselina tmy

Dva tisíce let ani další dny

 

Zámotek

Úpěnlivě hledáme Domov

možná ho najdeme až po smrti

nebo ho dávno neseme v sobě

jako neviditelný zámotek

 

Bytí

Temné tunely a přímé cesty

naše bytí se střídá jako počasí

učíme se držet rovnováhu

 

Všechno ztichne když jde změna

pak se rozezvučí vodopády

nekrásnější jsou tu za svítání

 

Kdy z koridorů jsou zas pěšiny

 

Kotva

Pterodaktyl přinesl poznání

které se v raném mládí přetavuje

v povahu a odvahu pochopit

kulturu jako kolibřík květinu

plody se pak suší a zůstávají

na dně vědomí jako zlatá kotva

 

Kulička uvnitř

Nebýt nemoci a boje

o zdolání pahorků

a skal které vytvořila

byl by ze mne jen floutek

jako uschlá polní tráva

Co bolelo to zocelilo

průtrž akutní psychózy

odnesla můj narcismus

jak písek ze břehů

a zbyla kulička uvnitř

 

To podstatné a živé na dřeň

 

Duha na dosah

Lehnout si pod podzimní listí

přikrytý barvami i paprsky světla

a uložit se k zimnímu spánku

ze kterého se probudím do jara

z housenky motýl z kamene květ

a svět bude zase v pořádku

jako blues pro něžného teroristu

prozářený barvami i paprsky světla

novou Smlouvou s čirým viděním

 

Zápas

(můj deníčku)

 Hlodá klinická deprese

je to pastička na myš:

Indukce z rozhovoru

o bezvýchodnosti žití

 

Zdravá část jádra

záchranný kruh

zkouší krok stranou

jako na jevišti

jen chapadla nemoci

vyhrávají zápas

 

Jdu bezbranně spát

na třezalku ani nevzpomenu

úzkost mě žene pod peřinu

hezké sny

 

Vyvážení

Napříč srdcem

každého z nás

se vine zlatá niť

spojuje příběhy

jako se plete gobelín

Proto mladý Tibeťan

přechází řeku po

vratkých kamenech

a každý z nich se viklá

na jinou stranu

Je to zástupná pouť

 

Básně ze sbírky Návštěva v kaleidoskopu (Čas, 2017) publikujeme s autorovým souhlasem.

 

 


Komentáře   

0 #1 Darmošlap 2017-07-21 13:07
Za svítání z koridorů jsou zas pěšiny. ... Díky za verše závažné a přesto naplňující klidem, soustředěností. Není to rozstříhané a slepené ve chvatu, jak dnes často, a přesto jak prosté se to jeví.
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit