{jcomments on}
Gloria plantarum

Díky vám ještě žiji,
zázračná stvoření,
diky tobě, pomněnko,
díky tobě, lnice,
díky tobě, dube,
díky tobě, lipnice,
díky tobě, hvozdíku,
díky tobě, dříne, ty zlatě zářící jarní posle,
dky tobě, konikleci, ty zázračná fontáno tryskající z promrzlé nicoty,
díky tobě, vrbovko, růžová lesní poutnice,
díky tobě, merlíku, který rozpáráváš chodník do prastarého tajemna,
díky tobě, pryskyřníku,
díky tobě spolku blatouchů i přesliček,
díky tobě, silenko!
Mateřídouško, dštíš zázračnou vůni.
Lípo, jsi vznešená jako základy nebes, odpusť mi!
Habre, jsi vždy!
Plicníku, příteli!
Kostivale při potoku, slyš!
Buku, strašlivý sloupe nekonečného záření!
Čemeřice, hvězdo úplavičně předjarních snů!
Lísky, olše, vrby!
Šeré lesy skrývající neznámá jména kruštíků a tanečky vějířnatých kapradin,
přicházíte naslouchat dechu spících lidí až na dvorky s bazalkou a s dobromyslí!
Světlé háje s veselými zvonky, těmi důstojníky muchatých i broučích flotil!
Vlaštovičníku, česnáčku a zvěšinče, vaše zdi a zídky potřebuji od dětství!
(Ani ten slimák ve starém sklípku pak nevadí…)
Růže, vím, nakonec zvítězíš,
pokud tě ale nepředčí rozrazily a divizny!
Díky tobě, prudký křene,
díky tobě skromná petrželi!
Tiše chodím do vašich studených a přece svítivých klenotnic, bledule a sněženky!
(Což u Chlébského potok dosvědčí!)
Co by byly louky bez vás, kakosty a kopretiny?!
Komu bys šeptalo svá strašná tajemství, vraní oko?
Nade vše jsi mi Ty, piplo osmahlá, krásko skromně čelící obrovsky narůstajícímu slunci!
Hluchavky, šalvěje, máty, šanty, jak jste tajemné, vaše listy pokrývají oči čerstvě snících mrtvých…
Vím, slunečnice, že už musím mlčet, a jen vnímat Tvůj terč, ne nepodobný
výhni hvězdy!



Foto: Obscura Works - photoworks by J. Jason Lazarus

Oměj a lišejník. 7/9/2016. LM. Lumen W / 6-8 hodin expozice, střídavě slunce a mraky, na vintage velox papír. Zlatě zbarveno