Souznění


Mrouská si heligonka putykou utichlou
když umlkne žal všech očí přítomných
hrála tklivou píseň unylou
na počest všech soudruhů opilých

Obracím oči zčervenalé
zkropené tíživě ranami vřelými
a marně hledám kouzlo dokonalé
pod vlasy řídkými mastnými zplihlými

Ladím opět mandolínu svou
v každou tóninu mollovou
a hodiny lokální tiše čas ukrajují
příběhy žalu u stolu vypravují

Obracím dovnitř kuželky zlatavé
opět s mísou dnes objímat se budu
ráno opráším vzpomínky mlhavé
a mlčky podlehnu zhýralému osudu

Papírem notovým vytřu si řiť
a ty lampo stříbřitá na cestu sviť
kde ladím duši zhrzeným opojením
posledním ranním zvracením a vymočením





Troska


Což jsem jen kláda pod ohybem skal?
Příchozí jdoucí každý si kopnul
když jsem tam stál
pak ležící stulen
vrahoun světa obviněn
skopán a pobodán

bolavý každý sval
jen jsem uboze řval
a ozvěna zlověstná snovala hrůzy
klesl jsem degradován
pod úroveň lůzy
já jejím špalkem jsem sám
pod ní já hřbet ohýbám
když ve vizích morbidních
škube se nervy usínám

Tak vstanu a musím opět jít
do němoty úžasné v lokálu pít
pod hvězdami mihotavými
když potácím se těžce
údělu mizernému drze se řehce
pak vím že duši se nechce
přestat a ustlat
si pod skal ohybem lehce
kde každý jdoucí do mne si kopne
a ve vizích morbidních
bez nervů usínám
ze hříchů světa obviněn
sám sobě jsem slizký zlý sen...

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit