O beznaději a lásce

Láska je louč

plující tmou

beznaděj je tma

hořící louč

proráží tmu

hvězdné nebe nade mnou

Ty jsi ta louč

já jsem ta tma

moje duše

v temnotě je ztracená

čistá a světlá

je duše Tvá

jako úhel černá

je ta má

láska a beznaděj

světlo a tma

Tvé hořící srdce...

Moje jako ledová kra

uprostřed oceánu

utopená

oheň rozpustí led

z ledového srdce

je květ

po černé noci

bílý den

končí zlý sen

jsem nemocný druh

život je kruh

po bílém dni

zase černá noc

přichází...

Tvé divoké oči

Tvůj pohled na mě

je plný vášně

jako pohled

divoké šelmy

oči tygřice

při lovu

hnědé a krásné

vyvolávají ve mně touhu

lovit

lovící šelmu

Do klece Tě zavřít!

Svobody Tě zbavit!

Ty jako divoká šelma

musíš se bránit

začít mě škrtit

začít mě mlátit

já začnu Tě hladit

Ty budeš mě kousat

já Tebe líbat

začneš mou bolest

jako vzrušení vnímat

klekneš si na kolena

za odpuštění

budeš mě prosit

Jsi hříšná!

Musíš se modlit!

Jsi zkrocená šelma

co se mi do očí dívá

Tvé tělo je moje

osud Svůj přijímáš.

Červený župánek

pod ním jsi nahá

chlípně po Tobě sahám

nejdřív Tě po ňadrech hladím

potom za vlasy tahám

na krku líbám

Tvou vůni nasávám

červený župánek strhávám

jako led

do horké vody 

padám

hladíš mě po tváři

a cítíš

jak praskám

tlukot mého srdce

a Tvůj zrychlený dech

koušu Tě do rtů

a Ty škrábeš mě

po zádech

horká voda

rozspustila led

je teplá

a stéká

Ti po stehnech.