Hrbac2Petr Hrbáč (1958-2020) byl básník, prozaik, publicista, lékař, botanik, hudebník, japanofil. Vystudoval pediatrii na brněnské Lékařské fakultě UJEP (dnes Masarykova univerzita), spolupracoval s Českým rozhlasem Brno a časopisem Tvar, své texty také publikoval v časopise Weles. Žil v Brně. Debutoval básnickým souborem Via borealis (Tvar, 1994), po němž následovaly sbírky Studna potopeného srdce (Petrov, 1996), Podzemní hvězda (Petrov, 1998), Špička (Petrov, 2002), Čekali (Weles, 2007), Jak plyne čas / Toki ga tacuni curete (Srdeční výdej - MU Brno, 2011), knihy povídek Kalhotový pahýl (Petrov, 1997), Jeden den stárnutí (Petrov, 2000), Tancovačka na předměstí (Druhé město, 2014), Na okraji topologické propasti (Druhé město, 2018) a román Kosti, maso, tekutiny (Petrov, 2005). V rukopise měl soubor Instantní povídky.

(foto: archiv Skupiny XXVI)

Chcete-li si Petra připomenout, zde link na rozhovor s ním v brněnském rozhlase:

https://brno.rozhlas.cz/stvalo-me-ze-nepoznam-sedmikrasku-od-kopretiny-rika-petr-hrbac-7747111

A zde si můžete přečíst ukázky z jeho poezie:

https://www.xxvi.cz/index.php/autori/70-petr-hrbac/158-na-okraji-topologicke-propasti

A tady letmé ohlédnutí za Petrem od Romana Szpuka:

"Petr mi schází, radil mi v květinách, každou chvíli jsem mu posílal fotku, on je určoval. Psali jsme si stovky dada mailů, nesmysly, prasárny, cokoliv. Byly to poetické rozcvičky, rozhýbání se, prostě jako když houslista cvičí etudy nebo malíř si rozkresluje ruku. Petr pak psal nesrozumitelná slova, kvanta, chodilo mi to už do spamů.  Nevím, co to bylo za řeč, nedokázal jsem už na to reagovat. Srozumitelně však psal, když pěl ódy na toho mladičkého porno herce z Texasu. Joshua Escalera. Přejmenoval jsem ho na Džošu. A on to přijal. Miloval ho platonicky, ale naprosto šíleně. Ať jsem mu ho chválil nebo jsem měl výhrady, vždy jsem podle něj reagoval neadekvátně a vždy jsem sklidil nadávky. A když jsem mu poslal nějakou kresbu nahé baby, reagoval stejně. A nic jsem nesměl říci proti kočkám. Ale už jsme se znali a tolerovali jsme si všechno. Pár dní před smrtí mi napsal, že chcípá i bez koronaviru (psal jsem mu, že já ho měl). Ale co mu bylo, to nevím. Jeho poslední mail:  tužu huru búbal (29. 10. 2020)."

 


Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit