Foto © Fido
Pavel Herot
PÁD DO HLUBIN BOLESTI
Tam kde teče řeka smutku
a kterékoliv zření této řeky
přináší pláč pokoru a příměří
ticho je tam pod krvavou oblohou slz
kde stojí stín koho jsi miloval
a vyprávíte si příběhy se šťastným koncem
a vyprávíte si o všem co se stalo
nebo nemělo stát
Loučíte se a přitom věříte v pokrevní nerozlučnost
ve víru shledání...
Najednou je cítit kadidlo
slyšet světlo na kytaru hrát
Pozvolna otevírají se vám dveře
dveře pouze pro jednoho
a přitom jednou pro každého...
Slavnostně oblečený do svatebního obleku
Cháron s uplakanýma očima se usmívá
šťastný že pro dalšího v pořadí
to špatné končí
Nové začíná
(ze sbírky Kvílení poetických jeřabin)
Zde link na vpomínku na Pavla Herota v tisku:
