FERL zemrel

foto San Francisco Chronicle

 

Cento Lawrenci Ferlinghettimu z jeho úvodních veršů

Milan Šedivý

 

Kafkův zámek stojí nad světem

Hrůza

             kůň v noci

Ne jako Dante

             který objevoval commedii

Život není cirkus

Vyděšen

             zvukem vlastního hlasu

Johny Nolan má na zadku záplatu

Dřepíme na pláži lásky

Svět je báječné místo

                                     k narození

Štěstěna

             rozdává koláče

Čekám kdy můj případ přijde na řadu

Líbezný a pokaždé jiný skřivánek

            zpívající u neprodejných vrat

 

Dlouhá ulice

Pávi promenovali

Přesně jak jsem vždycky říkal


Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Text pro okamžik

Dvě básně

Statek

Na schodech strnuly kozí rohy,
druhá z koz nad kárkou vyhlíží,
voliéry hemží se andulkami,
štěbetá potůček za mříží.

Na korzo vyšlápl mourek velký
pod barevnými papoušky,
rehkové oblétli skrojek střechy,
dvorek se sluncem napouští.

Vstříc slze slunce nese dary,
vějířem chůze se ovívám.
Panna si natáčí na prst mraky,
porodní cesta je dokořán.

Alejí panna rodí syna,
jablka zrudla v jabloni,
z osiky krvácí za listem list a –
spájí tak zem a koruny.

 

Noc na stavidle

Ležím na stavidle,
voda pode mnou
hučí jak vlak, co jede,
setmělým tělem, tajinou.

Shluk bílých lamp líhy
na cestě k hrázi zhasíná,
zastavil vagón uprostřed výhyb,
krajina v něm duní dál,

Kdy dozní moje dávné viny,
kdy je už, mlčbo, dokonám?
Kdy se už ve tmách rozpustí stíny,
kdy rozvalí se síň kamenná,

kterou tak snadno hlídá strážce?
Švíh – meteor-meč letí zenitem!
Po lesích číhají kořeny: pražce.
Zatajím bytí – není mě.

 

Roman Szpuk